Díky papeži podpoříme aleppské snoubence, říká otec Alsabagh

16.3.2017 

Potraviny, úhrada složenek, potřeby pro novorozence, ale také finanční podpora snoubencům, kteří se navzdory válce rozhodli pro založení nové rodiny. Tyto a jiné náklady pokryje finanční dar papeže Františka (v hodnotě 100 tisíc euro), který v závěru duchovních cvičení zaslal do Aleppa, vysvětluje farář tamního kostela sv. Františka, o. Ibrahim Alsabagh. Syrský františkán je autorem knihy nazvané „Chvíle před úsvitem“, která papeže a římskou kurii doprovázela během postních exercicií jako duchovní četba v refektáři. „Vnímáme, že papež je nám natolik nablízku, jako by s námi prožíval každodenní život a nesl s námi náš kříž“, uvedl o. Alsabagh pro rozhlasovou stanici Italské biskupské konference Radio In Blu. Jak dodal, ten nejtěžší nesou aleppské děti:

“Když žiju v aleppské apokalypse, uvědomuji si, jaká hrůza to musí být pro děti. Nemluvím o těžké a tvrdé zkušenosti smrti desítek, ne-li stovek dětí, které zemřely v poslední době, nýbrž o tom, jak dítě prožívá každodennost války. Děti mezi sebou mluví o raketách, granátech, nábojích a různém typu jejich svistu – jsou v tom přeborníci – namísto aby si povídaly o hračkách nebo druzích čokolády. Všímáme si dermatologických onemocnění, kterými v Aleppu trpí tři z pěti dětí a která se váží k psychickému utrpení. Mnohé děti v noci nedokáží spát a nevědí, jak se bránit hluku dopadajících raket. Je srdceryvné dívat se na dítě, které slyší raketový nálet a v panice se točí kolem vlastní osy. Rodičům se nedaří obstarat chléb, mléko, ani pleny pro malé děti; v mnoha domácnostech už se měsíce nejí maso, ani sýry. Děti jsou podvyživené a srdce jejich rodičů ochromuje děs. Kdo žije v Aleppu, dokáže pochopit, proč tu a tam nějaký otec či matka rodiny uteče a vrhne se do rukou obchodníků s lidmi, jen aby unikli smrti. Navzdory tomu všemu denně prožíváme zázraky – vzpomínám si na jedno spící dítě, jehož postýlku při zásahu domu pokryly kusy zdiva a úlomky skla, ale ono klidně spalo dál, i když ho matka přenášela do jiného domu. Jeho starší bratříček si prožil veškerou hrůzu ze zničeného domova, ale ono samo se vzbudilo až za několik hodin. Považuji za zázrak, když se na mne dítě, které denně žije v takového úzkosti, dokáže radostně a ze srdce usmát. Kéž by se něco takového dařilo také nám, abychom byli znamením klidu a opravdového pokoje pro lidi, kteří trpí touto nesnesitelnou situací v Aleppu.“

Přeje si farář aleppského kostela sv. Františka, otec Ibrahim Alsabagh.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.