10.2.2017 

Zdravotníci, kteří svou práci vykonávají jako poslání, jsou služebníky života. Nemocní lidé jsou cennými členy církve, řekl papež František v souvislosti se sobotním Světovým dnem nemocných. Svatý otec přijal účastníky setkání, které v těchto dnech organizovala Komise pro charitu a zdravotnictví Italské biskupské konference. Jak zdůraznil, navzdory průlomovým vědeckým objevům, které se bohužel příliš nezaměřují na tzv. vzácná onemocnění, doprovází dnešní zdravotnictví světla i stíny. Papež začal od světlých stránek a vzdal hold zdravotníkům i četným dobrovolníkům.

“Chvalme Pána za mnohé zdravotnické pracovníky, kteří podle svých možností a svědomí prožívají svou práci jako poslání. Jsou to služebníci života, kteří se účastní na lásce vylévané Bohem stvořitelem. Jejich ruce se denně dotýkají trpícího Kristova těla – a to je velká pocta i velká zodpovědnost. Těší nás také velký počet dobrovolníků, kteří se velkoryse a kompetentně zasazují o to, aby polidštili a ulehčili mnoha nemocným a starým lidem jejich dlouhé dny, zejména pak těm, kteří žijí v chudobě a nedostatku.“

Jak nicméně Svatý otec poznamenal, právě na zdravotnickém sektoru se nejzřetelněji a s bolestnými důsledky projevuje vládnoucí „kultura odpisu“. Pokud není středem zdravotnické péče člověk ve své důstojnosti, vytvářejí se postoje, které mohou dokonce vést ke spekulacím s neštěstím druhých.

“Je zde nutná bdělost, a to zejména v případě starých pacientů se silně podlomeným zdravím, kteří trpí vážnými patologiemi, jejichž léčba je nákladná anebo velice složitá, jako u psychiatrických onemocnění. Pokud se ve zdravotnictví neuváženě uplatňují firemní modely, nejenže to nevede k lepšímu využití stávajících zdrojů, nýbrž produkuje se lidský odpad. Nejvýhodnější nakládání se zdroji znamená jejich etické a solidární využití, které nepoškozuje ty nejslabší“.

Administrativní a politická rozhodnutí na zdravotnickém poli se tudíž nemají řídit financemi, nýbrž nedotknutelnou důstojností každého člověka od okamžiku početí až po konečné vydechnutí, pokračoval papež František a poukázal na bohatou církevní tradici péče o nemocné a trpící. Zmínil se o zdravotnických zařízeních zrozených z křesťanského vnuknutí a také o ošetřovatelských řádech a kongregacích, které vůbec nejsou překonané.

“Povzbuzuji vás, abyste nesli dál tvořivou fantazii, která byla vlastní vašim zakladatelům. V aktuálním kontextu, kde se nejslabší vrstvy stále obtížněji domáhají zdravotní péče, neváhejte nově promýšlet svá díla milosrdenství, aby se stávala znamením Božího milosrdenství pro nejchudší lidi, kteří v důvěře a naději klepou na vaše dveře.“

V závěru Petrův nástupce s odvoláním na sv. Jana Pavla II. připomenul, že Světového den nemocných má na důležitost pastorace ve zdravotnictví upozornit diecéze, farní společenství i řeholní rodiny.

“V nemocnicích je mnoho nemocných, ale ještě více jich zůstává doma, a to ve stále větším osamění. Přeji si, aby za nimi často docházely návštěvy, aby se necítili vyřazeni ze společenství, nýbrž zakusili díky blízkosti příchozích přítomnost Krista, který dnes prochází mezi nemocnými na duchu i na těle. Bohužel, nejhorší diskriminací, kterou trpí chudí lidé – a nemocní, kteří jsou ochuzeni o zdraví, k nim náleží – je nedostatek duchovní pozornosti. Potřebují Boha a my jim máme nabízet jeho přátelství, požehnání, slovo, slavení svátostí a cestu růstu i zrání ve víře (srov. Evangelii gaudium,200)“.

Vybízel papež František účastníky setkání o pastoraci ve zdravotnictví při dnešní audienci.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.