Rozlišováním a formací proti „hemoragii“

1.2.2017 

V závěru dnešní generální audience papež František v souvislosti se zítřejším Světovým dnem zasvěceného života vyzval k modlitbě za „ty, kteří jsou povoláni zachovávat evangelijní rady, aby svým životním svědectvím ve světě šířili Kristovu lásku a milost evangelia“.

“Svěřuji do vašich modliteb kněze, řeholnice a řeholníky ze společností apoštolského a kontemplativního života. Kéž jejich život zasvěcený Pánu a služba podle jejich charismat přinášejí bohaté plody pro věřící a evangelijní poslání církve.“

Řekl Svatý otec v pozdravu polským poutníkům. Při nedávném setkání s Kongregací pro instituty řeholního života papež nezastíral, že zasvěcenému životu hrozí „vykrvácení“. A poté v obsáhlé promluvě vyjmenoval faktory, které podmiňují věrnost jednou danému slibu – kultura dočasnosti, mondénní logika, nedostatek schopných duchovních vůdců. „Pokud papež mluví o hemoragii, je zřejmé, že problém je znepokojivý“, potvrzuje pro dnešní L´Osservatore Romano sekretář vatikánské kongregace pro řeholní život, arcibiskup José Rodríguez Carballo, „a to nikoli kvůli počtům vystupujících, nýbrž také kvůli věku, ve kterém odchod nastává – většinou mezi 30 a 50 lety.“

Podle slov španělského arcibiskupa se nicméně odliv řeholnic a řeholníků v posledních letech pohybuje na setrvalé úrovni – v letech 2015 a 2016 jich vystoupilo 2 300. Bylo uděleno 271 povolení k vystoupení z řeholní společnosti a 332 kontemplativních řeholnic bylo zproštěno slibů a povinností z nich vyplývajících. Kongregace pro klérus v 518 případech udělila dispenz od povinnosti celibátu a 141 řeholních kněží bylo včleněno do různých diecézí. Jak poznamenává sekretář Kongregace pro řeholní život, nedávné plenární zasedání tohoto úřadu upozornilo na tři jevy: vysoký počet duchovních, kteří opouštějí řeholní život a včleňují se do diecéze, nezanedbatelný počet kontemplativních řeholnic, které opouštějí zasvěcený život, a konečně nemalý množství případů (v loňském roce jich bylo 225) lidí, kteří vystupují z řeholních společností, protože údajně nikdy neměli povolání. Arcibiskup Carballo konstatoval, že nejvyšší počet odchodů zaznamenávají ženské kongregace, což je ale pochopitelné vzhledem k tomu, že většina zasvěcených osob jsou právě ženy.

Sekretář vatikánské kongregace zároveň naznačil některá možná východiska – především, uvedl, je třeba klást velký důraz na rozlišování, během kterého je nutné pečovat o několik dimenzí souběžně – citovou a sexuální, duchovní a intelektuální. Je nezbytné věnovat pozornost motivaci kandidáta, aniž bychom se dali strhnout pokušením o navýšení stavu a výkonnosti, citoval papeže Františka. “Zasvěcený život není pro všechny a nikoli všichni jsou vhodní pro zasvěcený život”, řekl doslova arcibiskup Carballo. Současně vyzdvihl význam náležité formace, počínaje tou trvalou, která zúrodňuje počáteční formační vklad. Formace by měla přihlížet k osobnosti a jejímu vývoji, klást evangelní nároky, avšak nikoli rigidně, měla by být lidská, motivovat a inkulturovat se, utvářet k věrnosti a zahrnovat výchovu ke zdravé a plodné citovosti.

Kongregace pro společnosti řeholního života se při svém nedávném plenárním zasedání zabývala také dokumentem Mutuae relationes z roku 1978, který se týká vztahů biskupů a řeholníků v církvi. “Nepůjde o revizi tohoto dokumentu, nýbrž o vznik zcela nového textu, který přihlédne nejenom ke vztahům mezi biskupy a řeholníky v místních církvích, nýbrž pojme vztahy pastýřů k veškerým formám zasvěceného života, a to mužského i ženského”, sdělil deníku Svatého stolce arcibiskup José Rodríguez Carballo.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.