Arcibiskup Becciu: Jednota církve přednější než osobní názory

19.12.2016 

„Jako papežův spolupracovník vnímám, že je mou loajální povinností vyslovit svůj názor, když se pracuje na nějakém rozhodnutí. Po ukončení této fáze, tedy když už bylo rozhodnuto, se v poslušnosti plně podřizuji Svatému otci“, komentuje subtitut státního sekretariátu Svatého stolce neutichající polemiky související s interpretací apoštolské exhortace Amoris laetitia. Arcibiskup Angelo Becciu se takto v neděli vyslovil pro vatikanisty italského deníku La Stampa (Vatican Insider, 18.12.2016). Jak uvedl, jde o princip, kterému zdravá církevní tradice odjakživa učila. Jednota církve, za kterou se Ježíš potil krví a za niž položil život, je přednější než osobní názory, byť mohou být jakkoli krásné. Neposlušnost církvi vždy uškodila, zdůraznil blízký papežův spolupracovník.
Arcibiskup Angelo Becciu v souvislosti s papežovým životním výročím poskytl obsáhlý rozhovor také pro mikrofony naší rozhlasové stanice. Vatikánský rozhlas nejprve zajímalo, jak se papežův františkánský životní styl projevil při oslavě jeho narozenin?

“Velice důsledně. Slavil narozeniny v souladu se svým životním stylem, tedy nijak mimořádně. Krátce předtím mi řekl, že to pro něj bude úplně normální den, s výjimkou ranní mše svaté s kardinály. Lekce, kterou udílí nám všem, je důraz na to, co je v životě – a v evangeliu – zásadní. Neměly by existovat příležitosti, kdy kněz, řeholník a vůbec křesťan vyvyšuje sám sebe. Máme se plně věnovat službě evangeliu, jako nástroje Božího plánu. Myslím tedy, že si z papežova životního výročí můžeme odnést toto – životní střídmost a důraz na to, co je skutečně zásadní.“

Dennodenně spolupracujete se Svatým otcem. Co ho dokáže rozčílit a co zase rozradostnit? Jaké jeho povahové rysy vás zaujaly?

“No, rozčílit…nevím. Jen málokrát, či skoro nikdy, jsem papeže viděl rozzlobeného. Určitě byl někdy smutný, když přicházejí špatné zprávy anebo když si všímá nepřímočarého jednání – tím myslím zejména chování lidí, kteří by měli vydávat svědectví evangeliu, ale nedělají to. Nepochybně ho to rmoutí, ale zrovna nedávno podotkl: „Všichni jsme hříšníci, opravdu všichni“, protože projevuje skutečně velké milosrdenství vůči těm, kdo chybují a pak svých omylů litují. Jak ale říká, nesnáší zkorumpované lidi, kteří se v duši rouhají a dopouštějí zla anebo kteří manipulují s posvátnem, aby vyvýšili sami sebe, dosáhli neušlechtilých a nepřijatelných cílů. Co se mi líbí na papežově povaze? Bylo by toho víc – jeho velmi prosté vystupování, díky kterému se lidé, kteří se s ním setkávájí, ihned cítí jako doma; jeho zájem o nepatrné detaily; důraz na laskavost. Stačí se na něj podívat, jak se laskavě chová k dětem a vůbec všem lidem. Pokud se dozví, že někdo prochází nějakým utrpením, je mu nablízku, navštíví ho anebo mu zatelefonuje…Jinými slovy – vycházet s takovýmto papežem je opravdu snadné!“

Papežovy narozeniny zahájily předvánoční týden. Co by si – podle vás – papež nejvíc přál k vánocům?

“Myslím, že nejhezčím darem by bylo, kdyby už uhasla různá válečná ohniska. Za tento dar bychom také o vánocích měli prosit. Dalším pěkným darem papeži Františkovi by byla snaha nás, křesťanů, o novou „epochu milosrdenství“, jak to kdosi nazval. V tom smyslu, aby Rok milosrdenství nezůstal pouze nějakým časovým úsekem, nýbrž skutečně podnítil nový styl života – jak na osobní rovině, tak v církvi. A co dalšího? Možná by papeže potěšilo, kdybychom my všichni v jeho okolí byli trochu radostnější, přijímali poselství vánoční radosti a nesli tuto radost dál!“

Soudí substitut státního sekretariátu Svatého stolce, arcibiskup Angelo Becciu.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.