Rádio Vaticana

O síle maličkých, kterým Bůh zjevuje tajemství spásy

29.11.2016

Maličkým, nikoli moudrým a chytrým Pán zjevil tajemství spásy – řekl papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Ctností těch maličkých – vysvětloval dále – je bázeň Boží; nikoli strach, nýbrž pokora.

„Ježíš velebí Otce,“ protože „zjevil maličkým tajemství spásy, tajemství Sebe samého.“ Tento podnět z dnešního evangelia (Lk 10,21-24) papež rozvinul a zdůraznil, proč Bůh upřednostňuje ty, kdo dovedou chápat Jeho tajemství, tedy nikoli moudré a chytré, nýbrž ty, kdo mají „srdce maličkých“. Také první liturgické čtení (Iz 11,1-10) ukazuje stejným směrem. Prorok Izaiáš totiž říká, že to bude »ratolest, jež vypučí z kořenů Jesse«, a nikoli „armáda“, jež přinese vysvobození. A maličcí jsou rovněž protagonisty Vánoc:

„Potom, o Vánocích uvidíme tu nepatrnost a maličkost: dítě, stáj, matku, otce. Malé věci. Velká srdce, ale postoj maličkých. Na této ratolesti spočine Duch Páně, Duch svatý, a tento maličký výhonek bude mít ctnost maličkých, totiž »bázeň před Hospodinem«. Bude kráčet v bázni Hospodinově, která není strachem. Mít bázeň Boží znamená žít přikázání, které Bůh dal našemu otci Abrahamovi: »Choď v mé přítomnosti a buď dokonalý« (Gen 17,1), pokorný. Bázeň před Hospodinem je pokora.“

„Pouze maličcí, pokračoval papež, jsou schopní chápat plně smysl pokory, smysl bázně před Hospodinem, protože chodí před Pánem, který je vidí a střeží, a cítí, že jim Pán dává sílu jít vpřed.

„Žít pokoru, křesťanskou pokoru znamená mít tuto bázeň Páně, a tou – znovu opakuji – není strach. Znamená to říkat: »Ty jsi Bůh, já jsem člověk, takto jdu kupředu, s maličkostmi svého života, ale ve Tvojí přítomnosti a ve snaze být bezúhonný.« Pokora je ctnost maličkých, pravá pokora, nikoli taková ta teatrální, jakou má ten, kdo říká: »Jsem pokorný a jsem na to hrdý.« Nikoli, toto není pravá pokora. Pokora maličkého je taková, která kráčí v Pánově přítomnosti, nepomlouvá druhé, hledí si pouze služby, připadá si nejmenší... a v tom je síla.“

„Pokorná je také dívka, na kterou shlédl Bůh, aby poslal svého Syna, a která hned poté odchází za příbuznou Alžbětou a nevypráví o tom, co se stalo – pokračoval papež. Takovou je pokora, kráčí v Pánově přítomnosti, je šťastná a raduje se, protože ji vidí Pán; jásá, protože je maličká, právě tak jak podává Ježíše dnešní evangelium.“

„Když se díváme na Ježíše, který zajásal, protože Bůh zjevuje své tajemství pokorným, můžeme prosit o milost pokory pro nás všechny, o milost bázně Boží, abychom kráčeli v Jeho přítomnosti a snažili se být bezúhonní. A s touto pokorou můžeme bdít na modlitbách, být činorodí v bratrské lásce a chválit z radosti.“

Končil papež František ranní kázání v kapli Domu sv. Marty.

Milan Glaser