Rádio Vaticana

Bůh naše dějiny řídí a zná poslední konec věcí a událostí

13.11.2016

Promluva papeže před modlitbou Anděl Páně, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Dnešní evangelium (Lk 21,5-19) obsahuje první část Ježíšovy řeči o posledních časech v redakci svatého Lukáše. Ježíš ji pronáší v blízkosti Jeruzalémského chrámu a podnět si bere ze slov, kterými lidé vyjadřovali svůj obdiv nad krásou svatyně a jejích ozdob (v. 5). Ježíš tehdy řekl: „Přijdou dny, kdy z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni, všechno bude rozbořeno“ (v.6). Můžeme si představit účinek, jaký tato slova měla na Ježíšovy učedníky! Ježíš však nechtěl znevážit chrám, nýbrž vysvětlit jim i dnes nám, že lidské stavby, i ty neposvátnější, jsou pomíjivé a netřeba na ně spoléhat. Kolik jen domnělých jistot jsme ve svém životě pokládali za definitivní a potom se ukázalo, že jsou pomíjivé! Na druhé straně, kolik problémů se nám zdálo bezvýchodných a potom byly překonány!

Ježíš ví, že s touto lidskou potřebou jistot vždycky někdo spekuluje. Proto říká: „Dejte pozor, abyste se nenechali svést“ (v.8), a varuje před mnoha falešnými mesiáši, kteří by se prezentovali (v.9). Existují i dnes! A dodává, abychom se nenechali terorizovat a dezorientovat válkami, revolucemi a kalamitami, protože i ty jsou součástí reality tohoto světa (srov. vv.10-11). Dějiny církve jsou bohaté na příklady lidí, kteří přestáli hrozná soužení a utrpení s klidem, protože si uvědomovali, že jsou pevně v rukou Božích. Bůh je věrný Otec, starostlivý Otec, který svoje děti neopouští. Bůh nás nikdy neopustí! Toto je jistota, kterou máme mít v srdci: Bůh nás nikdy neopustí!

Spoléhat pevně na Pána, tedy na jistotu, že nás Bůh neopouští, kráčet v naději, podílet se na vytváření lepšího světa, navzdory těžkostem a tristním událostem, které poznamenávají osobní i kolektivní život - to je to, na čem opravdu záleží; to je to, co je povolána konat křesťanská obec jdoucí vstříc „Pánovu dni“. Právě do této perspektivy patří závazek, který plyne z těchto měsíců, v nichž jsme s vírou prožívali mimořádný Svatý rok milosrdenství, který se dnes v diecézích celého světa končí zavřením Svatých bran katedrálních chrámů. Svatý rok nás na jedné straně povzbudil, abychom upřeně hleděli k naplnění Božího království, a na druhé straně, abychom vytvářeli budoucnost na této zemi ve snaze šířit evangelium v přítomnosti a učinit z ní tak čas spásy pro všechny.

Ježíš nás v evangeliu vybízí, abychom měli velmi pevně na mysli i v srdci jistotu, že Bůh naše dějiny řídí a zná poslední konec věcí a událostí. Před tímto milosrdným pohledem Pánovým se odvíjejí dějiny v jejich nejistém plynutí a ve spleti dobrého i zlého. Vše, co se děje, však trvá v Něm; náš život nemůže zmizet, protože je v Jeho rukou. Prosme Pannu Marii, aby nám uprostřed radostných i smutných událostí tohoto světa pomohla uchovávat pevnou naději věčnosti a Božího království. Prosme Pannu Marii, aby nám pomohla do hloubi chápat pravdu, že Bůh svoje děti nikdy neopustí!

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV