Závěr návštěvy papeže Františka v Brazílii

29.7.2013 

Rio de Janeiro1. Promluva papeže Františka se zástupci episkopátů Latinské Ameriky.
2. Setkání Svatého otce s dobrovolníky pořadatelské služby SDM 2013 a rozloučení s Brazílií na letišti v Riu de Janeiro.
3. Tisková konference papeže Františka na palubě letadla při zpáteční cestě do Říma.

Papež František dnes zakončil svoji první apoštolskou cestu, která vedla do Brazílie. Letoun italských aerolinek s papežem na palubě přistál na římském letišti Ciampino těsně před polednem. Petrův nástupce se potom cestou do Vatikánu zastavil v bazilice Santa Maria Maggiore, kde se asi deset minut zdržel v tiché modlitbě, aby poděkoval za zdar Světového setkání mládeže, jehož průběh na stejném místě - krátce před svým odjezdem - svěřil Matce Boží.

ad 1. Vraťme se však ještě k nedělnímu programu papežovy návštěvy v Riu de Janeiro, kde se ve večerních a nočních hodinách našeho času konala ještě tři setkání. První z nich proběhlo v Sumare, kde byl papež ubytován. Svatý otec sem pozval koordinační komisi Rady biskupských konferencí Latinské Ameriky a Karibiku (CELAM), která bude zasedat právě v Riu de Janeiro během následujících dní (29. 7. – 2.8.). Papež zde pronesl promluvu, která byla podobně obsáhlá jako ta, kterou den předtím přednesl čtyřsetčlenné Brazilské biskupské konferenci. Také v této promluvě podal pronikavou diagnózu života církve a třebaže hovořil k episkopátu Latinské Ameriky, načrtnul opět konkrétní program obnovy aplikovatelný na všeobecnou církev. Papež hovoří o potřebě „pastorační konverze“ a probuzení „misionářského zápalu“ každého Pánova učedníka.
Ze tři čtvrtě hodinové promluvy vybíráme pasáž, v níž Petrův nástupce upozorňuje na pokušení, kterým je vystavována misionářská dimenze Pánova učedníka:

Je důležité umět chápat strategii zlého ducha, abychom si pomohli při rozlišování. Nejde o to jít a vymítat démony. Jde o pouhou evangelní prozíravost a vychytralost. Zmíním jenom některé sklony, které utvářejí „pokoušenou“ církev. Jde o rozpoznání jistých současných nabídek, které se mohou maskovat v dynamice misionářského učednictví a brzdit, ba znemožnit proces pastorační konverze.

Papež vypočítává celkem tři tato pokušení: ideologizaci evangelního poselství, funkcionalismus a klerikalismus. Přiblížíme nyní pouze první z nich:

„Ideologizace evangelního poselství. Je to pokušení, které bylo v církvi od počátku: hledání hermeneutiky evangelní interpretace mimo samotné poselství evangelia. Pokušení spočívá ve snaze „vidět“ naprosto sterilně, v neutrálním „vidění“, které je nerealizovatelné. Vidění je totiž vždycky ovlivněno pohledem. Neexistuje aseptická hermeneutika. Jakým pohledem tedy přistoupit k realitě? Pohledem učedníka. Existují další způsoby ideologizace poselství, a v Latinské Americe a Karibiku se nyní objevují nabídky tohoto rázu. Některé z nich zmíním:
a)
Socializující redukcionismus. Objevit tuto ideologizaci je nejsnadnější. V určitých chvílích byla velmi silná. Jde o interpretační nárok zakládající se na hermeneutice sociálních věd. Zahrnuje nejrůznější oblasti: od volného trhu až po marxistické kategorie.
b)
Psychologická ideologizace. Jde o elitářskou hermeneutiku, která v posledku redukuje „setkání s Ježíšem“ a jeho další rozvoj na dynamiku sebepoznání. Běžně se nabízí hlavně na kursech spirituality, na duchovních obnovách atd. Ústí do imanentního sebevztažného postoje. Nezná transcendenci a proto ani misionářskou dimenzi.
c)
Gnostická nabídka. Hodně se váže k předchozímu pokušení. Běžně se vyskytuje mezi elitami v nabídce nadřazené, dosti netělesné spirituality, která ústí do pastoračních postojů „quaestiones disputatae“. Byla to první deviace prvotního společenství a v dějinách církve se opětovně vyskytuje v revidovaných a opravených vydáních. Lidově se nazývá „osvícené katolictví“ (jakožto soudobé dědictví osvícenské kultury).
d)
Pelagiánská nabídka. Objevuje se ve formě restaurování. Usiluje o pouhé disciplinární řešení nešvarů v církvi, o restauraci překonaných zvyků a forem, které už nejsou schopny mít ani kulturní význam. V Latinské Americe je patrná v malých skupinách, některých nových řeholních kongregacích, které mají přehnanou tendenci k věroučnému či disciplinárnímu „bezpečí“. V zásadě je statická, i když pěstuje involuční dynamiku ad intra. Snaží se „recyklovat“ ztracenou minulost.

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy papeže Františka ke členům CELAM je ZDE

Řekl mimo jiné papež František.

ad 2. Po setkání s biskupy Latinské Ameriky (CELAM) se papež František přesunul do kongresového centra „Rio Centro“, které bylo během Světových dní mládeže přejmenováno na „Město víry“. Zde se setkal s asi 15 tisíci dobrovolníky, kteří pomáhali při dvouleté přípravě a v průběhu letošního světového setkání v Riu. Celkem se jich na jeho organizaci podílelo na 60 tisíc, z nichž asi 45 tisíc bylo z Brazílie.

Nejprve Svatého otce pozdravili dva zástupci z řad dobrovolníků, on pak všem přítomným poděkoval za jejich ochotu, se kterou se rozhodli sloužit při tomto setkání. Jejich ochotu přirovnal k poslání Jana Křtitele, protože stejně jako on, i oni byli těmi, kdo připravovali cestu Pánu, aby se s ním druzí mohli při těchto Světových dnech mládeže setkat.

Kromě poděkování je papež František také povzbudil v hledání jejich povolání. Vyzval je, aby vždy věřili tomu, že Bůh má s každým z nich svůj jedinečný plán, že je volá na jedinečnou cestu ke svatosti. Zmínil zejména dvě z těchto cest – cestu manželství a cestu kněžství:

„Někteří jsou povoláni posvěcovat se založením rodiny skrze svátost manželství. Někdo dnes říká, že manželství „není v módě“. Je to tak? (Odpověď: Ne!). V dnešní kultuře dočasnosti a relativnosti mnozí tvrdí, že je důležité chvíli si „užít“, že nemá cenu zavazovat se na celý život, přijímat definitivní rozhodnutí „navždy“, protože není jisté, co přinese zítřek. Já vás však žádám, abyste byli revolucionáři, prosím vás, abyste šli proti proudu; ano, žádám vás, abyste se v tom vzepřeli dnešní kultuře dočasnosti, která se vlastně domnívá, že nejste schopni vzít na sebe odpovědnost, že nejste schopni opravdu milovat. Já vám ale důvěřuji a modlím se za vás.“

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy papeže k dobrovolníkům je ZDE

Po setkání s dobrovolníky Světových dní mládeže byla poslední zastávkou Svatého otce v Brazílii ceremonie rozloučení na rio-de-janeirském letišti Galeao. Papežův proslov na rozloučenou se nesl nejprve ve znamení stesku, protože – jak řekl – mu setkání se srdečností a přátelstvím Brazilců bude chybět. Rovněž poděkoval všem veřejným činitelům Brazílie a biskupům této země za ochotu, s jakou přijali zástupy mladých lidí z celého světa. Vyjádřil přesvědčení, že tak všem účastníkům setkání umožnili povyrůst v jejich víře. K mladým se ještě na závěr obrátil těmito slovy:

„Mnozí z vás přišli na tuto pouť jako učedníci a nepochybuji, že nyní všichni odjíždějí jako misionáři. Svým svědectvím radosti a služby dejte rozkvést civilizaci lásky. Dokažte životem, že stojí za to, nadchnout se pro velké ideály, cenit si důstojnosti každé lidské bytosti a vsadit na Krista a Jeho evangelium. (...) Nadále chovám nezměrnou naději v mládež Brazílie i celého světa. Kristus skrze ni připravuje na celém světě nové jaro. Viděl jsem první výsledky této setby, jiní se budou těšit z bohatých žní!“

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy papeže na rozloučenou ZDE

ad 3. Zpáteční let papeže Františka z Brazílie do Říma trval 11 a půl hodiny. Sto dvacet minut zpátečního letu vyhradil papež František otázkám spolucestujících novinářů. Dostalo se na mnohá ožehavá témata –kuriální reformu, (údajnou) vatikánskou homolobby, svěcení žen, či kauzu vatileaks. Svatý otec mluvil o svých cestovních plánech a synovském vztahu k emeritnímu papeži. Předeslal rovněž možný termín kanonizace bl. Jana Pavla II. – o neděli Božího milosrdenství, tedy 27.4.2014. K papežovým odpovědím se ještě podrobněji vrátíme, nyní se krátce věnujme jeho rekapitulaci první mezinárodní cesty pontifikátu.

Byla to krásná cesta, která mi po duchovní stránce velmi prospěla. Jsem poměrně unavený, ale v srdci mám radost. Setkávání s lidmi je vždy blahodárné, protože v každém člověku pracuje Pán. A Pánovo bohatství je takové, že od druhých můžeme vždy dostat mnoho krásného. To je tedy má prvotní bilance.

Papež František ocenil radost a vřelost brazilského národa – Navzdory velkému dějinnému utrpení je jejich veselí nakažlivé, řekl. Poté se římský biskup dotkl otázky své osobní bezpečnosti, která po jeho příletu do Ria vyvolala četné diskuse.

V Riu se během všech těchto dní neudál žádný bezpečnostní incident. Vše bylo velice spontánní. Díky menším bezpečnostním opatřením jsem mohl být nablízku lidem, objímat je a zdravit. Bezpečnost spočívá v tom, že důvěřujete lidem. Samozřejmě vždy existuje nebezpečí, že se vyskytne nějaký blázen, který něco udělá. Existuje ovšem také Pán! Myslím ale, že také biskup v opancéřovaném autě je bláznovství. Dávám tedy přednost tomu bláznovi venku. Blízkost nám všem jenom prospěje.

Svatý otec ocenil organizaci, práci sdělovacích prostředků a zejména natolik početnou účast mladých lidí. Vyzdvihl také první část svého programu – návštěvu v mariánské svatyni v Aparecidě. Svěřil se, že se tam původně chtěl pomodlit sám a v soukromí... Ještě v souvislosti s cestou se jeden italský vatikanista tázal, co si papež nesl ve své aktovce při nástupu do letadla a proč mu zavazadlo nenesl někdo jiný.

Nebyly tam klíče od atomové bomby. Nesl jsem si aktovku sám, protože to tak dělám vždy, když cestuji. Co bylo uvnitř? No, holicí strojek...breviář, diář. Knížka – vzal jsem si jednu o sv. Terezičce, kterou velmi uctívám. Myslím, že je normální nosit si na cestách tašku a že máme být normální. Trochu mne udivuje, že se mne na to ptáte. Skutečně fotografie s taškou obletěla svět? Musíme si přece zvyknout na životní normalitu...

Rovněž tak neměl papežský speciál zvláštní lůžkovou či jinou úpravu, pokračoval papež. Sdělil novinářům, že o to sám důrazně písemně požádal. Další témata vůbec první tiskové konference Svatého otce Františka v přímém kontaktu se sdělovacími prostředky uvedeme v našem úterním vysílání.

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.