Můžeme důvěřovat nejen v Jeho poselství, ale v Něho

8.4.2012 

Velikonoční poselství Benedikta XVI. Urbi et Orbi, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry z Říma a celého světa,

Surrexit Christus, spes mea“ – „Už jde Kristus, má naděje“ (Velikonoční sekvence)

Kéž vás všechny dostihne jásavý hlas církve těmito slovy, která starobylý hymnus vkládá do úst Marie Magdalské, jež jako první onoho velikonočního rána potkala Ježíše zmrtvýchvstalého. Běžela pak za ostatními učedníky a oznámila jim se sevřeným srdcem: „Viděla jsem Pána!“ (Jan 20,18). Také my, kteří jsme prošli pouští doby postní a bolestnými dny Pašijí, dáváme dnes prostor vítěznému zvolání: „Vstal z mrtvých! Opravdu vstal z mrtvých!“.

Každý křesťan znovu prožívá tuto zkušenost Marie Magdalské. Je to setkání, které mění život: setkání s jedinečným Člověkem, který nám umožňuje zakoušet veškerou dobrotu a pravdu Boha, který nás osvobozuje od zla nikoli povrchně a dočasně, nýbrž radikálně, úplně nás uzdravuje a vrací nám naši důstojnost. Marie Magdalská říká Ježíši „má naděje“, protože to byl On, který ji umožnil se znovu narodit, daroval jí novou budoucnost, dobrý život svobodný od zla. „Kristus, má naděje,“ znamená, že každá moje touha po dobru nachází reálnou možnost v Něm. S Ním mohu doufat, že můj život bude dobrý, plný a věčný, protože sám Bůh se stal naším bližním a dokonce vzal na Sebe naše lidství.

Marie Magdalská stejně jako ostatní učedníci musela hledět na Ježíše odmítnutého představiteli národa, uvězněného, bičovaného, odsouzeného na smrt a ukřižovaného. Musí být nesnesitelné, vidět zosobněnou Dobrotu podrobenou lidské zlobě, Pravdu vysmívanou lží, Milosrdenství pohaněné pomstou. Zdálo se, že Ježíšovou smrtí selhala naděje těch, kteří v Něho důvěřovali. Tato víra se však nikdy nevytratila úplně, zejména v Panně Marii, Ježíšově matce zůstal i v temnotě noci zažehnut její plamének. Naděje v tomto světě nemůže nepočítat se zatvrzelostí zla. Není to jenom stěna smrti, která jí překáží, ale mnohem více jsou to ostré bodce závisti a pýchy, lži a násilí. Ježíš prošel touto smrtelnou spletí, aby nám otevřel přístup do království života. Byl to moment, ve kterém se Ježíš jevil jako poražený. Temnoty prostoupily zemi, mlčení Boha bylo naprosté, naděje se zdála být prázdným slovem.

A hle, příštího dne po sobotě byl na úsvitu nalezen prázdný hrob. Ježíš se pak ukazuje Marii Magdalské, dalším ženám a učedníkům. Víra se obrozuje a je ještě živější a silnější než předtím; je nepřemožitelná, protože se zakládá na rozhodující zkušenosti: „Střetly se v divném souboji život a smrt. Je po boji. Ten, který zemřel, z mrtvých vstal, aby nám věčně kraloval“. Znaky vzkříšení dosvědčují vítězství života nad smrtí, lásky nad nenávistí, milosrdenství nad pomstou: „Hrob, z něhož Kristus slavně vstal, aby se v Otci radoval. Anděly jako svědky stát, na zemi roušku, bílý šat“.

Drazí bratři a sestry! Pokud Kristus vstal z mrtvých, pak - a jedině pak – nastalo něco opravdu nového, co mění situaci člověka a světa. Ježíš je potom totiž někým, komu se můžeme svěřit absolutně. Nikoli jenom důvěřovat v Jeho poselství, ale přímo v Něho, protože Zmrtvýchvstalý nepatří minulosti, nýbrž je přítomen dnes. Žije. Kristus je naděje a útěcha zvláštním způsobem pro ty, křesťanské komunity, které jsou nejvíce zkoušené diskriminacemi a pronásledováním kvůli své víře. A je přítomen jako síla naděje prostřednictvím své církve; je nablízku každé lidské situaci utrpení a nespravedlnosti.

Ať dá Zmrtvýchvstalý Kristus naději Blízkému východu, aby všechny etnické, kulturní a náboženské složky onoho regionu spolupracovali na společném dobru a respektovali lidská práva. Zvláště v Sýrii, ať ustane prolévání krve a bezodkladně je nastoupena cesta respektu, dialogu a smíření, jak si to přeje i mezinárodní společenství. Četní uprchlíci, kteří pocházejí z této země a potřebují humanitární pomoc, kéž naleznou přijetí a solidaritu, jež by jim ulevily ve svízelném utrpení. Velikonoční vítězství kéž dodá odvahy iráckému lidu, aby nešetřil silami ve snaze pokročit na cestě stability a rozvoje. Ve Svaté zemi, kéž Izraelci a Palestinci odvážně přistoupí na mírový proces.

Pán, který zvítězil nad zlem a smrtí, kéž je oporou křesťanským komunitám na africkém kontinentu, dodá jim naději, aby překonaly těžkosti, a uschopní je k tomu, aby šířily pokoj a byly strůjkyněmi rozvoje společností, do nichž patří.

Zmrtvýchvstalý Ježíš ať potěší trpící obyvatelstvo Afrického rohu a přivede je ke smíření, pomůže regionu Velkých jezer, Súdánu a Jižnímu Súdánu a dodá jejich obyvatelstvu sílu k odpuštění. Republice Mali, která prochází svízelným politickým údobím, kéž oslavený Kristus udělí pokoj a stabilitu. Nigérii, která v uplynulých měsících byla dějištěm krvavých teroristických útoků, kéž velikonoční radost vlije nezbytné energie k obnovenému budování mírumilovné společnosti respektující náboženskou svobodu svých občanů.
Požehnané Velikonoce všem!

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.