VaticanNews.va

   22. 5. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.5732
Poslechem z webových stránek.3613
Četbou textů na webových stránkách.5761
Poslechem i četbou.3414


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Otec Geissler byl zproštěn obžaloby ze sexuálního obtěžování bývalé německé řeholnice

O Otčenáši – Zbav nás od Zlého

Papež: Otčenáš je symfonie, která se v každém z nás dožaduje dokončení


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

2.9.2018 

K čemu je vlastně papež?

Milan Glaser

Tato otázka může být pochopena jako neomalenost. Záleží na tónu, jakým je pronesena. Je však naprosto legitimní. Odpověď na ni dává sám Kristus a není určena pouze papeži, nýbrž každému, kdo chce být utvrzován ve víře, kterou poprvé vyznal Petr (srov. Lk 22, 32). Zdá se, jako by  František – nikol světec z Assisi – nýbrž úřadující Petrův nástupce právě tuto otázku kladl, byť neverbálně, svým celkovým vystupováním a jakožto Kristův náměstek. Sběh událostí souvisejících s nynějším pontifikátem se slévá v otázce, na kterou si musí odpovědět Kristovi učedníci: Za koho mne pokládáte vy?

Nemajíce po ruce zázraky jako ti, kteří stáli tváří v tvář vtělenému Bohu, a v důsledku mediálních filtrů či clon, skrze něž je dnes kladena a transponována, je odpověď na zmíněnou otázku poněkud obtížnější, protože si ji málokdo připustí k tělu.

V druhé polovině 19. století se o to úspěšně pokusil konvertita z anglikánství a pozdější kardinál John Henry Newman (1801-1890). Ten se svém slavném textu List vévodovi z Norfolku dobral klíčového postřehu: „Věřit v církev znamená věřit v papeže“ (Letter to the Duke of Norfolk, 1875).

A svatý papež Pius X. se dokonce nerozpakoval vybídnout věřící, aby měli papeže rádi, a v roce 1912 takto vysvětloval, co to znamená:

„Mít rád papeže znamená nediskutovat o tom, co předkládá či požaduje, nebo o tom, kam až má poslušnost sahat a čeho se má týkat. Mít rád papeže znamená neříkat, že se nevyjadřuje dostatečně jasně, jako by měl každému do ucha znovu opakovat, co již tolikrát vyjádřil nejen ústně, ale i písemně v mnoha publikovaných dokumentech; znamená to nezpochybňovat jeho nařízení  lacinou námitkou, kterou vznášívá ten, kdo poslušný být nechce, a podle níž neporoučí papež, nýbrž jeho okolí; znamená to nevymezovat papeži území, kde má svoji autoritu uplatňovat, a nedávat před papežovou autoritou přednost autoritám jiných, byť jakkoli učených lidí, kteří s papežem nesouhlasí, protože takoví, i pokud jsou učení, nejsou svatí, protože svatí nemohou nesouhlasit s papežem“ (Ai sacerdoti dell´Unione Apostolica in occasione del cinquantesimo anniversario della fondazione, 18. listopadu 1912). Tolik svatořečený papež Pius X.

Pozoruhodný smysl papežství v kontextu dějin křesťanství a víry v Boha, jenž se stal člověkem, formuloval o sto let později francouzský filosof Fabrice Hadjadj: „Papež je nejzazším bodem Vtělení, materiální protiváhou jakékoli ideologie, tím co nutí věřící sdružovat se nejenom kolem nějaké nauky, nýbrž kolem člověka, který má vlastní tvář a dějiny, protože láska k Bohu je neoddělitelná od lásky k bližnímu a protože hlas Krista, který učí, má stále znít v hlase tohoto učícího bližního: Svatého otce“ (La foi des démons ou l'athéisme dépassé, ed. Salvator 2009).

Těmito slovy zmíněný francouzský filosof a konvertita židovského původu - několik let před zvolením argentinského kardinála na Petrův stolec - poukázal ve svém díle Víra démonů na překvapivě aktuální účel nejvyšší církevní autority.

Způsob Františkova výkonu papežského úřadu, zjevně podtrhující lidský rozměr jeho nositele, vyžaduje od věřícího, aby si úvodní otázku kladl.



Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
19.5.19 Není klerikalismus jako klerikalismus
28.4.19 Bůh lásku nevynucuje ani nevnucuje
13.4.19 Gesto Služebníka Božích služebníků
24.3.19 O užívání pojmu církev v kauzách zneužívání
21.3.19 Jean Guitton, Boží myslitel



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Ježíšův pokoj je jako hlubina v moři, jehož hladinou zmítají vlny

Papež František k 500. výročí první mše v Rí Gallegos

Papež se připojil k ekumenické modlitbě k Duchu svatému

Vincent Lambert: Odvolací soud nařídil obnovení výživy

Transparentnost vatikánských financí nadále roste

Římský biskup opět navštíví jihoitalské Bari

Sri Lanka měsíc po útocích: Víra je silnější než strach

Papež: Evangelizace je svědectví, nikoli proselytismus

Primas Itálie zahájil plenární zasedání italského episkopátu

Vincent Lambert. Papež: střežte vždy život

Kardinál Sarah: Ďábel rozsévá pochybnosti, Bůh však církev neopouští

Od začátku roku zemřelo násilnou smrtí osm kněží

 Nově na webu
Svatý otec: Bůh nás miluje mnohem více než my sami sebe

Publicistika: Není klerikalismus jako klerikalismus

Publicistika: O spirituální dimenzi západního malířství

Rozhovory: Uvykli jsme nadávkám – nahraďme je „mystikou respektu“!

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv květen 19
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Starší zprávy >

Náš tip

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství

Nemůžeme si dovolit uprostřed soužení ztrácet víru