Drazí bratři a sestry,
Biblická mešní čtení této neděle nás vybízejí rozjímat o podmanivém tématu, které shrnují slova: svoboda a následování Krista. Evangelista Lukáš vypráví, že Ježíš ?když se přibližovala doba, kdy měl být vzat, pevně se rozhodl jít do Jeruzaléma? (
Lk 9,51). Ve výrazu ?pevně se rozhodl? lze zahlédnout Kristovu svobodu. Ví totiž, že v Jeruzalémě jej čeká smrt na kříži, ale v poslušnosti Otcově vůli z lásky nabízí sebe samého. Právě touto svou poslušností Otci Ježíš realizuje vlastní svobodu jako vědomou volbu, jež je motivována láskou. Kdo je svobodnější než On, který je Všemohoucí? On totiž nežil svou svobodu jako svévoli či převahu. Žil ji jako službu. A dal tak obsah svobodě, která by jinak zůstala ?prázdnou? možností něco dělat či nedělat. Stejně jako samotný život člověka i svoboda čerpá svůj smysl z lásky. Vždyť kdo je svobodnější? Kdo si schovává všechny možnosti ze strachu, aby je neztratil, anebo ten, který se ?pevně rozhodne? dát se do služby a tak nalézt plnost svého života v lásce, kterou daroval i obdržel.
Apoštol Pavel píše křesťanům v Galácii, v nynějším Turecku: ?Bratři, vy jste byli povoláni ke svobodě. Ta svoboda však nesmí být záminkou, abyste se vraceli k prosazování sebe. Spíše si navzájem posluhujte láskou.? (Gal 5,13). Žít podle těla znamená následovat sobeckou tendenci lidské přirozenosti. Žít podle Ducha však znamená nechat se v úmyslech i ve skutcích vést láskou Boží, kterou nám dal Kristus. Křesťanská svoboda je tedy všechno jiné než svévole; je následováním Krista v sebedarování až k oběti Kříže. Může se to jevit jako paradox, ale vrchol své svobody Pán prožil na kříži, jako vrcholku lásky. Když na něj na Kalvárii křičeli: ?Jsi-li Syn Boží sestup z kříže!?, dokázal svou svobodu Syna právě tím, že zůstal na popravčím nástroji, aby dovedl až do důsledků milosrdnou vůli Otcovu. Tuto zkušenost sdíleli mnozí jiní svědkové pravdy: muži i ženy, kteří dokázali zůstat svobodní i ve vězeňské cele a pod hrozbou mučení. ?Pravda vás osvobodí?. Kdo náleží pravdě, nebude nikdy otrokem žádné moci, ale vždy se bude umět stát služebníkem bratří.
Hleďme na Nejsvětější Pannu. Pokornou služebnici Páně, Pannu, která je vzorem duchovní osoby, plně svobodná, protože neposkvrněná, imunní před hříchem a celá svatá, oddaná službě Bohu a bližnímu. Kéž nám svou mateřskou péčí pomáhá následovat Ježíše, abychom poznali pravdu a žili svobodu v lásce.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
