RadioVaticana.va

   25. 5. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.2760
Poslechem z webových stránek.1810
Četbou textů na webových stránkách.3276
Poslechem i četbou.1887


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek
Váš e-mail:

Nejčtenější

Být poslušný a rozdávat lidem radost, takové je poslání křesťana

Papež oznámil jmenování pěti nových kardinálů

Benedikt XVI. o kardinálu Sarahovi: Liturgie církve je v dobrých rukách




Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory seniorů

Návštěva papeže v České republice





 
Seriály

 Víra a rozum 

19.1.2002 

Transgenní organizmy

Rozhovor s Ivanou Macháčkovou

Jan Regner

V jedné z uplynulých částí našeho cyklu Víra a rozum jsme otevřeli téma genetických manipulací. Hovořili jsme o klonování a o etických otázkách, které jsou s ním spojené. K této problematice se opět vracíme v tomto rozhovoru s ředitelkou Ústavu experimentální botaniky AV ČR Dr. Ivanou Macháčkovou. Co to jsou tzv. transgenní organizmy a jak vlastně tyto organizmy vznikají? Právě na tuto otázku odpovídá Dr. Macháčková...

Transgenní je takový organizmus, do kterého byl uměle vnesen cizí gen. To obecně znamená gen z jiného organizmu, ať již vezmene geny bakteriální, živočišné (to znamená i lidské), a nebo geny rostlinné.

Dnešní techniky umožňují přenášet geny i mezi jednotlivými typy organismů; tj. např. můžeme vnést gen bakteriální do rostliny nebo do živočicha a naopak. U rostlin se používá k přenosu cizích genů bakterie, kterou běžně nacházíme v půdě a která se nazývá agrobakterium tumifaciens. Ta přenese do rostlinného genomu (genomem nazýváme celý genetický materiál, který je v jádře každé buňky) část svého vlastního genetického materiálu, kyseliny deoxyribonukleové (zkráceně DNK, častěji užívaná je anglická zkratka DNA ? pozn. red.), do které my předtím vneseme ten žádaný gen, který chceme přenést. A kultivace rostlinných tkání potom (např. v terčíku z listů, nebo kousků stonků) s takto modifikovanými bakteriemi a později na umělém agrovém médiu vyvolá vznik nádoru, ze kterého lze na jiném médiu regenerovat celé, již transgenní rostliny.

Jiná metoda, která se dá použít u rostlin, zní poněkud militaristicky. Říká se jí totiž "částicové dělo". Je to zařízení, které nastřeluje do rostlinných tkání drobounké částečky zlata potažené příslušným genetickým materiálem, tedy částí DNA, která obsahuje gen, který chceme přenést. Tato částečka se střílí ve vakuu do rostlinného materiálu, který se podobným způsobem, jak jsem se již zmiňovala, zase regeneruje a získá se z něj celá rostlina.

Za jakým účelem se vlastně vytvářejí transgenní organizmy?

Je to většinou za účelem získání látek, které jsou důležité pro lidskou medicínu. Některá důležitá léčiva jsou totiž velmi špatně dostupná - ať už je získáváme extrakcí z různých živočišných nebo rostlinných materiálů, nebo syntézou - a jsou proto velmi drahá. A pokud je pak nějaká bakterie vyrábí ve velkém, lze jich získat dostatek a velmi levně.

Stejně tak jsou snahy v budoucnu získávat důležité léky, vakcíny nebo produkovat z hlediska výživy důležité látky v mléce krav, koz nebo mnohdy i v rostlinách. Jako příklad bych mohla uvést tzv. zlatou rýži. To je nedávno připravená transgenní rýže, která obsahuje dostatek látky, které se říká karoten a kterou lidský organizmus přeměňuje na vitamin A. Karoten je žlutý, a proto se té rýži říká "zlatá".

Vidíme tedy, že pohnutky k přípravě transgenních organismů jsou veskrze dobré a lidské. Cílem je zlepšit kvalitu lidského života, zlepšit výživu a získat dostatek různých léčiv. U rostlit k tomu můžeme ještě dodat získávání odolnosti vůči různým nepříznivým vlivům, hmyzu, náhlým změnám počasí i různým herbicidům. Musíme si uvědomit, že jsme dosud v zemědělství používali velké množství toxických chemikálií a pokud ty rostliny vůči nim budou rezistentní, aspoň některé z nich, tak se použití takových chemikálií může značně snížit, což velmi prospěje ekologické situaci. Takže transgenní rostliny nám mohou pomoci řešit také ekologickou situaci, která zejména v naší zemi není úplně v pořádku...

Někteří lidé, zejména ekologové, však upozorňují na to, že jsou-li rostliny, do kterých byl vneset jistý gen, vysoce toxické pro určité druhy hmyzu, může to způsobit ekologickou katastrofu. Tady můžeme vzpomenout případ úhynu motýlů v okolí geneticky modifikované kukuřice... Co si o tom myslíte?

Ten případ byl v tisku poněkud přehnaný. Motýli se živí pylem rostlin, to znamená, že šlo jistě i účinek transgenního pylu. My máme informace z vědeckých časopisů a z těch vyplývá, že sice k úhynu nějakých motýlů došlo, ale v podstatě to bylo zaviněno ještě něčím druhotným, nejen transgenním pylem.

První způsob, jak se tomu dá zabránit, je to, že se udělá tzv. biologická bariéra. O tom se dnes velmi hovoří. Znamená to, že se kolem pole, kde rostou tyto transgenní rostliny, nasází normální kukuřice a ten pyl se pak dál nedostane.

Druhá možnost je poněkud složitější, takže je méně snadné ji vysvětlit. Každý gen působí pouze v určitých fázích vývoje a jenom v určitých částech organizmu. A my máme dnes metody, kdy můžeme zajistit, aby daný gen v pylu vůbec nebyl aktivní, aby tam prostě nepůsobil. Tím se můžeme těmto problémům vyhnout, a na tom se teď také pracuje.

Zmíněné problémy jsou tedy řešitelné, vědci o nich vědí a já se domnívám, že pokud se je podaří vyřešit a pokud budou všechny ty transgenní rostliny opravdu pečlivě otestovány na všechny možné efekty na přírodu kolem, tak rizika jejich použití budou minimální. Stejně tak je to i s riziky pro lidský organizmus v případě, že jde o rostliny, z kterých se vyrábějí potraviny. Pokud budou řádně otestovány a žadné alergické nebo toxické účinky nebudou nalezeny, tak samotné transgenní produkty jistě nebudou pro člověka škodlivé.

Někdy se ovšem mluví o nebezpečí zneužití transgenních organizmů, např. jejich použití při vytvoření chemických zbraní...

To je samozřejmě jiná otázka. Tam jde o genetickou modifikaci bakterií. Do bakterie je vnesen gen, který v ní vyvolá tvorbu nějakého toxinu, nebo nějaké látky, která je pro člověka smrtelně nebezpečná. Takových biologických zbraní bylo bohužel vyrobeno velmi mnoho, ale byla uzavřena dohoda o nepoužívání a zastavení výroby biologických zbraní. Můžeme proto doufat, že nikdy nebudou použity a že většina jich už byla zničena, ale bohužel toto nebezpečí stále hrozí. Je možné, že někteří teroristé, nebo jiné skupiny, mohou mít tyto zbraně v ruce nebo si je mohou znovu vyrobit. Je to jako s každým jiným novým vědeckým vynálezem. Zneužít lze bohužel všechno.

Toto téma nás dovedlo na pole etických problémů, takže se přímo nabízí otázka, jaké morální otazníky jsou spojeny s vytvářením transgenních produktů...

Je třeba se na to dívat ze dvou hledisek. To jedno je čistě vědecké, a to druhé je lidské s pohledem na našeho Tvůrce, kterému jsme zodpovědní za stvoření, jež nám svěřil.

Z hlediska vědy etické zahrnuje uvažování zejména to, abychom nepoškodili přírodu a lidské zdraví. Chceme těmito transgenními organizmy zvýšit kvalitu lidského života, a nesmíme proto dopustit, aby komerční firmy využily tyto organizmy dříve, než budou řádně otestovány a než budeme mít dostatek znalostí k tomu, abychom mohli říci: Ano, jsme si jisti, že mohou být běžně vyúžívány. To není situace, která v této chvíli již nastala. Ještě nemáme dostatek takových znalostí.

Druhé hledisko, hledisko věřícího člověka, je poněkud jiné. To proto, že všemi těmito zásahy, i když jsou myšleny sebelépe a jsou vedeny úmyslem prospět lidstvu, zasahujeme do Božího stvoření a překračujeme jeho meze. U rostlin, které získaly od našeho Pána velkou plasticitu, a proto říkáme, že se umějí "klonovat samy", poněvadž jsou schopny se rozmnožovat nepohlavně, my těmito technikami překračujeme bariéry, které Bůh rostlinám dal. Jsme totiž schopni tam vnášet geny úplně jiných organizmů a podobně. I tady se tedy člověk má ptát, jestli takový zásah udělat může.

Já se domnívám, že u rostlin, pokud budou splněny výše zmíněné testy, abychom věděli, co děláme, si to snad můžeme dovolit. Pokud se týká živočichů, tak o tom už tak přesvědčená nejsem. A pokud by šlo potom o lidi, ale to se už spíše týká klonování, tak tam tím méně.

Další články z podrubriky Víra a rozum

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
Víra a rozum


Cyklus vzdělávacích pořadů ?Víra a rozum? vznikl při příležitosti třetího výročí od vydání stejnojmenné encykliky Jana Pavla II. Jak sám název napovídá, hlavním cílem bylo otevřít prostor k dialogu mezi náboženstvím a racionálním myšlením. Mimo jiné jsme prostřednictvím rozhovorů s teology, filozofy a exaktními vědci hledali odpovědi na otázky spojené se vztahem evoluční teorie a biblického obrazu stvoření světa, s genetickými manipulacemi, s lidským klonováním, s relativizací pravdy, s důkazy Boží existence apod.
Jiné seriály
Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma

Čeští teologové 50. let 20. století

Kardinál Beran vzpomíná - archivní záznam rozhovoru

Ze zápisníku diplomata

Konzervativní hodnoty v politice

Společné dědictví aneb Židovské kořeny eucharistie

Postní zamyšlení

Cesta do Compostely

Postní zastavení

O Kompendiu sociálního učení církve

Víra je ze slyšení

Svatí římského kánonu

O poutích a putování - Česká zastavení ve Svaté zemi

Koncilní teolog vzpomíná...

 Nově na webu
Svatý otec: Emauzy, cesta naděje

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): Politika posedlá nebem

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): O islámu, křesťanství a globalizaci

Rozhovory: Vztahy k FSSPX pro mne nejsou problémem vítězů či poražených

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv květen 17
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031    

Starší zprávy >

Náš tip

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konflitků

Růst víry v kněžském životě

Milosrdenství vyžaduje statečnost, vzdorujme teroru láskou