RadioVaticana.va

   20. 8. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denní­ch pořadů       

Hlavní­ stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.3158
Poslechem z webových stránek.2082
Četbou textů na webových stránkách.3770
Poslechem i četbou.2153


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání­

Odkazy


Zasílání­ novinek

Nejčtenější­

Herman van Rompuy komentoval papežovo rozhodnutí stran eutanázie

Kardinál Sarah: Křesťanské rodiny předvojem vzpoury proti nové diktatuře egoismu

Diskrétní podmanivost nevládních organizací




Eeská provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Eeská republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory senioru

Návštěva papeže v České republice





 
Seriály

 Společné dědictví aneb Židovské kořeny eucharistie 

12.11.2005 

Sanctus

Aleksander Kowalski

Ve velké eucharistické modlitbě nacházíme text v plném znění převzatý ze Starého zákona. Podle prvního slova latinské verze je nazýván Sanctus. Na Východě i na Západě se zpívá po prefaci. Začíná slovy serafínů z vize proroka Izajáše: Svatý, Svatý, Svatý, Pán Bůh Zástupů. Nebe i země jsou plny tvé slávy (srv. Iz 6,3). Jediným dodatkem ? existujícím ve všech křesťanských liturgiích -k tomuto biblickému textu, je zmínka o nebesích a užití přivlastňovacího zájmena ?tvé?, zatímco v Izjášově knize je řeč pouze o Zemi plné Jeho slávy. Změnu třetí osoby zájmena na druhou určila nutnost upravit Izajášův text do stylu celé eucharistické modlitby, ve které o Bohu pouze nemluvíme, ale obracíme se k Němu. Oproti tomu přidání motivu nebe plného Boží slávy můžeme vysvětlit kontextem mešní liturgie, která nás uvádí do skutečnosti vykračující za pozemské záležitosti, stejně jako samotným původem těchto slov o Boží svatosti a slávě, hlásaných u Izajáše andělskými bytostmi, a tedy nebešťany.

Ve Starém Zákoně má původ také druhé část ?Sanctus?. Tentokrát jde o fragment jednoho z žalmů: ?Sláva na výsostech. Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně. Hosanna na výsostech.? (srv. Ž 118, 25-26). V porovnání s textem 118. žalmu i tady nacházíme charakteristický dodatek, totiž výraz: na výsostech. I tentokrát jsou přidána slova vedou mysl účastníků liturgie k nebi. Je to jakési pokračování výzvy: ?Vzhůru srdce? z dialogu před prefací. Konec konců víme dobře, odkud tato slova pocházejí. Citát ze 118. žalmu nebyl do ?Sanctus? převzat přímo z žaltáře, ale ve formě užité u evangelistů (Mt 21,9; Mk 11,9-10) při popisu Kristova vjezdu do Jeruzaléma o Květné neděli. Právě tam se po Hosanna objevuje obrat: na výsostech.

V syrských a arménských liturgiích najdeme v této části ?Sanctus? ještě jiný dodatek. Zpívá se tam: ?Požehnaný, jenž přišel a přichází ve jménu Páně.? Můžeme v tom vidět jistou návaznost na jediný text Nového Zákona, který cituje slova serafínů z Izajášova vidění. Najdeme ho v Apokalypse: ?Svatý, Svatý, Svatý, Hospodin, Bůh všemohoucí, ten, který byl, který jest a který přichází.? (Ap 4,8)

Také Židé se modli těmito slovy serafínů z knihy proroka Izajáše. Jsou součástí několikrát denně opakované modlitby Kedušà, jejíž název pochází z hebrejského Kadòš ? ?Svatý?. Biblický verš je citován v plném znění: ?Volal jeden k druhému: Svatý, Svatý, Svatý je Hospodin zástupů. Celá země je plná jeho slávy (Iz 6,3). V této židovské modlitbě se pak připojuje ještě další biblický text, připomínající v řadě ohledů fragment 118. žalmu, který je součástí křesťanského Sanctus. Pochází z knihy proroka Ezechiela: Požehnána buď Hospodinova sláva vycházející ze svého místa! (Ez 3,12).

Sanctus může z několika důvodů zaskakovat toho, kdo si neuvědomuje hluboké starozákonní kořeny Eucharistie. Nejen proto, že se skládá z textů pocházejících výlučně ze Starého Zákona a má výrazné analogie v židovských modlitbách. Latinská i byzantská liturgie zachovává dokonce dva hebrejské výrazy: Sabaòt a Hosanna.

Termín Sabaòt znamená ?Zástupy? ? ať už jde o vojenské oddíly v doslovném pozemském významu, nebo ?nebeské vojsko?, hvězd a planet či přímo andělů. Když se ve Starém Zákoně hovoří o Jahve Sabaòt, jde o poukaz na Boží moc. Ve starověkých překladech Bible, jako řecká Septuaginta, syrská Pešitta nebo latinský Vulgáta, se titul Sabaòt překládá někdy jako ?Mocný? nebo ?Všemohoucí?, jindy je ale ponechán v hebrejštině, jako jedno z vlastních Božích jmen. V tomto originálním znění ho zachovala latinská liturgie, stejně jako řecká v její následnosti také staroslověnská. Zatímco jiné starobylé východní liturgie, jako například syrská, užívá výraz: ?Pán Bůh Všemohoucí.? V pokoncilních překladech liturgie latinského obřadu do moderních jazyků, najdeme různé převody tohoto výrazu: ?Pán Bůh Zástupů, Celého světa, všech mocností a moci, Všemohoucí?. V některých překladech však zůstalo, stejně jako v latinském originále hebrejské Sabaòt.

Oproti tomu výraz Hosanna se zachoval ve stejné formě ve všech liturgiích na Východě i na Západě. hebrejsky zní: Hoši´a-nnà ? a bylo by možné překládat ho jako: ?Zachraň nás!? nebo ?Pomoc nám, prosím!? Prosebné volání, s nímž se kdysi obracelo k Bohu, stejně jako ke světským vládcům, se postupně stalo radostnou aklamací, vyjadřující víru ve spásné Boží působení. V tom smyslu byl užit při triumfálním vjezdu Krista do Jeruzaléma. Ž 118 patří do skupiny žalmů nazývaných Hallel, které se zpívaly během oslav Paschy a dalších židovských svátků. Jedním z nich je podzimní Svátek stánků. V pozdějším judaismu je právě podle slov 118. žalmu nazýván sedmý den toho svátku ?Velké Hosanna? ? Haš´a-nnà Rabbà ? při kterém se mává palmovými větvemi. I v tom je opět jistá analogie s Květnou nedělí. Tento výraz ovšem figuruje pouze v hebrejském originále řečeného žalmu. Všechny biblické překlady ? včetně nejstarších, jako Septuaginta, Pešitta nebo Vulgáta ? ho překládají jako: Ó Pane, zachraň nás! (Ž 118,25). Můžeme tedy říci, že právě díky evangelijnímu popisu vjezdu Krista do Jeruzaléma křesťanská eucharistická liturgie zachovala v ?Sanctus? hebrejský termín Hosanna.

Další články z podrubriky Společné dědictví aneb Židovské kořeny eucharistie

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní­ stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
Společné dědictví aneb Židovské kořeny eucharistie


Tento seriál vznikl pro vysílání polské sekce Vatikánského rozhlasu u příležitosti probíhajícího roku eucharistie. Autorem seriálu je pan Aleksander Kowalski (*1950 Katowice), který je od roku 1982 redaktorem Vatikánského rádia. Studoval v Polsku na Katolické universitě v Lublinu (1968-1976) a potom v Římě na Papežském biblickém institutu (1976-1979). Absolvoval také kurzy syrské patrologie na Papežském východním institutu. Zabývá se zejména dějinami biblické interpretace v raném křesťanství, zvláště v syrské literatuře, a jejími vztahy k exegetické tradici judaismu. Je ženatý a má tři děti.
Jiné seriály
Víra a rozum

Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma

Čeští teologové 50. let 20. století

Kardinál Beran vzpomíná - archivní záznam rozhovoru

Ze zápisníku diplomata

Konzervativní hodnoty v politice

Postní zamyšlení

Cesta do Compostely

Postní zastavení

O Kompendiu sociálního učení církve

Víra je ze slyšení

Svatí římského kánonu

O poutích a putování - Česká zastavení ve Svaté zemi

Koncilní teolog vzpomíná...

 Nově na webu
Svatý otec: Přemáhat nevěru v Boha i lhostejnost vůči bratřím

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): Věřit v dějiny spásy

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Rehabilitace křesťanské psychologie

Rozhovory: Všechno závisí na víře

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv srpen 17
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   

Starší zprávy >

Náš tip

Adolescence není patologie

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konfliktů

Růst víry v kněžském životě