26. 2. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.2345
Poslechem z webových stránek.1514
Četbou textů na webových stránkách.2752
Poslechem i četbou.1595


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek
Váš e-mail:

Nejčtenější

Neodkládat obrácení

O zfilmovaném Mlčení

V Bohu je spravedlnost milosrdenstvím a milosrdenství spravedlností




Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory seniorů

Návštěva papeže v České republice





 
Seriály

 Společné dědictví aneb Židovské kořeny eucharistie 

22.10.2005 

Beraka

Blahořečení Boha

Aleksander Kowalski

Nejtypičtější formou židovské modlitby je beraka ? tedy ?požehnání?. Výraz je odvozen z trpného příčestí slovesa barak ?žehnat?. Po slovech ?Kéž je požehnán Hospodin? je vždy uveden důvod, proč se mu vzdává díky a chvála. S nejstaršími dvěma příklady krátkých barakot se setkáme ve Starém zákoně už v Pěti Mojžíšových knihách, v Genezis a v Exodu. První z těchto modliteb pronesl Abrahámův služebník, když se mu podařilo najít ženu pro Izáka, syna svého pána: ?Kéž je blahoslaven Hospodin, Bůh mého pána Abraháma, který neváhal projevit svou milost a věrnost mému pánu, protože mě na cestě dovedl do domu příbuzných mého pána? (Gen 24,27). Druhou beraka vyslovuje Mojžíšův tchán, když mu zeť vypočítal, co všechno Bůh učinil pro Izraelity. Jetro tehdy řekl: ?Kéž je blahoslaven Hospodin, který vás osvobodil z rukou Egypťanů a z rukou faraona... Nyní už vím, že Hospodin je větší než všichni ostatní bohové.? (Ex 18, 10-11).

Myšlenka blahořečení Boha se vine celou Biblí. Často se objevuje v žalmech, a v pozdějších knihách Starého Zákona ? jako například u Nehemiáše nebo Daniela ? dostává podobu dobře známou ze synagogální liturgie, která se v těch dobách už formovala. V židovské tradici se podobná blahořečení recitují také při rodinném stolet, a to nejen při paschální večeři, ale při každém jídle. Před tím, než se jí chléb, pán domu říká: ?Blahoslavený jsi Hospodine, náš Bože, Králi celého světa, který ze země vydáváš chléb.? Všichni přítomní na to odpovídají: ?Amen?. Po jídle následuje ještě požehnání nad posledním kalichem vína.

Požehnání má v Bibli bohatý, hluboce personalistický význam. Skrývá se v něm setkání s druhou osobou a dar úzce spojený s životem. Především Bůh obdařuje lidi svým požehnáním. Po Bohu je zdrojem života otec rodiny ? právě on žehná svým dětem. Toto spojení požehnání s životem se v Bibli projevuje tím, že požehnání patří vždy jen živým stvořením. Mrtvé předměty mohou být vyhrazeny pro Boží službu, posvěcené Jeho přítomností, ale nežehnají se. Tak je tomu také v pobiblické tradici judaismu. Talmud obsahuje zvláštní traktát o žehnání, nazvaný Berakot. V něm najdeme výraz ?požehnaný chléb?, ale tomu je třeba rozumět jako zkratce, která zamená: ?chléb, nad kterým bylo vysloveno požehnání? ? to znamená díkuvzdání obrácené k Bohu.

Svým způsobem je paradoxní to, že slabší může žehnat silnějšímu ? a zejména, že člověk může blahořečit Boha. Nejde ovšem o to, že by Ho jakkoliv obdarovával ? to přece není možné ? ale o poděkování za Jeho dobrodiní, vyznání jeho štědrosti a dobroty.

Právě takový je charakter Eucharistie. Toto řecké slovo znamená ?díkuvzdání?. Ve starověkých překladech Starého Testamentu se ovšem hebrejský výraz beraka nikdy nepřekládá do řečtiny jako eucharistía, ale jako eulogía ?blahořečení?. Obsahově se nicméně termíny beraka a eucharistia shodují.

Liturgie podle latinského mešního řádu, tak jak byla obnovena po II. Vatikánském koncilu, výrazně navazuje na židovskou beraká v modlitbě při přípravě obětních darů: ?Požehnaný jsi Hospodine, Bože celého světa, z Tvé štědrosti jsme přijali chléb, který Ti přinášíme, je to plod země a plod lidské práce... Požehnaný jsi Hospodine, Bože celého světa, z Tvé štědrosti jsme přijali víno, které ti přinášíme, je to plod révy a plod lidské práce... Požehnaný jsi, Bože, na věky.?

Každá eucharistická modlitba ? v západní tradici tak ve východních obřadech ? je právě hluboce pojatou beraka, tedy blahořečení Boha, díkuvzdání za jeho dobrodiní, kterými se projevuje v dějinách spásy ? jak celého lidstva, tak i naší osobní. V Eucharistii se setkáváme s Kristem, který je ?osobně Božím požehnáním pro svět? ? jak řekl Benedikt XVI. v homilii při mši svaté před letošním procesím Božího Těla v Římě. Současný papež je nepochybně velmi citlivý k významu slova ?žehnat?. Jméno Benedikt ? latinsky Benedictus ? totož znamená ?požehnaný.?

Další články z podrubriky Společné dědictví aneb Židovské kořeny eucharistie

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 eeská sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: eeská sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního poradu ve formátu MP3  

Eeský kanál Rádia Vaticán na You Tube  

Archív denních pooadu ve formátu Real Audio  
Společné dědictví aneb Židovské kořeny eucharistie


Tento seriál vznikl pro vysílání polské sekce Vatikánského rozhlasu u příležitosti probíhajícího roku eucharistie. Autorem seriálu je pan Aleksander Kowalski (*1950 Katowice), který je od roku 1982 redaktorem Vatikánského rádia. Studoval v Polsku na Katolické universitě v Lublinu (1968-1976) a potom v Římě na Papežském biblickém institutu (1976-1979). Absolvoval také kurzy syrské patrologie na Papežském východním institutu. Zabývá se zejména dějinami biblické interpretace v raném křesťanství, zvláště v syrské literatuře, a jejími vztahy k exegetické tradici judaismu. Je ženatý a má tři děti.
Jiné seriály
Víra a rozum

Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma

Čeští teologové 50. let 20. století

Kardinál Beran vzpomíná - archivní záznam rozhovoru

Ze zápisníku diplomata

Konzervativní hodnoty v politice

Postní zamyšlení

Cesta do Compostely

Postní zastavení

O Kompendiu sociálního učení církve

Víra je ze slyšení

Svatí římského kánonu

O poutích a putování - Česká zastavení ve Svaté zemi

Koncilní teolog vzpomíná...

 Nově na webu
Svatý otec: Křesťanská naděje – V naději poznáváme, že jsme všichni spaseni

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): O zfilmovaném Mlčení

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Podle Amoris laetitia znovusezdaní ke svátostem pod dvěma podmínkami

Rozhovory: Papež interpretuje biskupy, nikoliv biskupové papeže

Homilie: Cyklus homilií dočasně přerušen

Archiv zpráv únor 17
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728     

Starší zprávy >

Náš tip

Milosrdenství vyžaduje statečnost, vzdorujme teroru láskou

Co jsou jezuité?

Svět je unaven lživými nadšenci