RadioVaticana.va

   28. 6. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denní­ch pořadů       

Hlavní­ stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.2916
Poslechem z webových stránek.1904
Četbou textů na webových stránkách.3470
Poslechem i četbou.1975


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání­

Odkazy


Zasílání­ novinek

Nejčtenější­

Křesťan nepotřebuje horoskopy

Bůh se zamiloval do naší nepatrnosti

Svatí, svědkové a průvodci naděje




Eeská provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Eeská republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory senioru

Návštěva papeže v České republice





 
Seriály

 Čeští teologové 50. let 20. století 

13.2.2003 

Teolog originálního jednání

Jan Baptista Bárta (1921-1982)

Jaroslav Cuhra

?Pro království Boží přece nebudeme chrnět?, říkával ?divoký františkán? Jan Baptista Bárta, jedna z vůdčích postav františkánského řeholního života v časech komunistické totality. A plné nasazení pro Boží věc požadoval otec Bárta primárně po sobě; teprve pak jej totiž může člověk chtít i po druhých.

Narodil se v Příbrami v roce 1921. Za války byl dvakrát nasazen na nucené práce do Německa, takže i františkánský noviciát musel opakovat. Po válce mohl konečně dostudovat a v roce 1947 se stal knězem a chystal se složit doktorát a vyučovat. Zároveň působil jako duchovní v pohraničí. V roce 1949 byl zatčen a po tzv. ?Akci K?, tedy likvidaci mužských řeholních řádů v dubnu 1950, byl umístěn do internace ve zrušeném klášteře v Želivě. Nepoddajný Bárta odtud v září 1950 uprchl a osm měsíců se skrýval a zároveň organizoval a vedl kroužky tajné Katolické akce. Po zatčení byl krutě fyzicky týrán a v listopadu 1952 byl odsouzen na 20 let vězení, odkud byl propuštěn až v roce 1966. Věren svému zájmu o mládež vybudoval a vedl i v tvrdých podmínkách jáchymovských táborů náboženské kroužky, což ovšem neuniklo pozornosti vedení táborů a Bárta byl přesunut do tzv. pevných věznic, kde byli kněží izolováni od ostatních. Zapojil se zde do nové skryté činnosti, přípravy duchovního samizdatu, který byl z kněžského oddělení předáván ostatním, a zároveň promýšlel, jak udržet řeholní život v těchto ztížených podmínkách.

Po propuštění pracoval krátký čas v příbramských dolech. To se však již blížilo ?Pražské jaro?. Právě otec Bárta stál v tomto období u pokusu o obnovu řádného života, prosazovaného jak v jednáních vedených mezi zřízeným Sekretariátem řeholních společností a mocí, tak i fakticky vytvářením komunit při bývalých řádových farách. Nástup normalizace tuto snahu zmařil, pro otce Bártu však byl výzvou k ještě větší aktivitě. Již po návratu z vězení připravil rukopis knihy Malá teologie, určitého pozvání ke studiu teologie a filosofie, kterou se podařilo v roce 1968 vydat. Právě ta stala základem pro budoucí směřování jeho pastoračního působení. Vědom si toho, že roztříštěné nemohou řeholní řády dlouhodobě vydržet, začal organizovat řádné ?podzemní? studium, určené jak ke vzdělávání řeholníků, tak také jako formace pro adepty řádů a kněžství. Zároveň inicioval podobný program pro ženské řeholní řády a v průběhu sedmdesátých let jej propracoval do podoby, která mnohé šokovala. Po celé republice vznikly domy řeholních komunit, maskované jako obyčejné byty, často získané svépomocí, v nichž pohromadě žili řeholníci a řeholnice, přičemž zde byl veden v utajení řeholní život. Přes výhrady kritiků se tento odvážný experiment zdařil a nevedl k odpadům a konfliktům, nýbrž umožňoval růst řeholního života a výchovu jeho adeptů. Zároveň otec Bárta neúnavně připravoval podmínky pro studium teologie, překládal a připravoval zahraniční literaturu, zajišťoval svěcení, přednášel. V utajení také poskytoval duchovní cvičení řeholním sestrám v jejich domech a povzbuzoval. Jeho mottem bylo: Řeholní život nesmí vymřít a nevymře, jen je třeba jej neúnavně předávat.

Otec Bárta, řečený Baptík, zemřel na infarkt v prosinci 1982 za volantem svého vozu, tak jak si sám přál ? v činnosti. V té době byl již znovu odsouzen na rok věznění za údajné ?maření státního dozoru nad církvemi?, jen nástup trestu byl vzhledem k nemoci nakrátko odložen. Ani v této situaci neustal ve své aktivitě a ta jej stále život. Jeho pohřeb v Liberci byl jednou z prvních manifestací toho, že řeholní život nezaniká, naopak že, jak sám říkával, ?pučí, klíčí, rozkvete a brzo vydá požehnané ovoce?.

Jan Baptista Bárta nestačil být teologem originálních publikací, ale stal se teologem originálního jednání, které se ukázalo jako požehnané. Veden přesvědčením: ?stará-li se Bůh o vrabečka, tím spíš má starost o své děti, řeholní sestry a bratry,? vykonal dílo, z něhož dodnes žije nejen františkánský řád.

Další články z podrubriky Čeští teologové 50. let 20. století

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
28.2.11 Zemřel mons. Oto Mádr
14.9.10 Arcib. Migliore: Teologické myšlení, zkušenost Boha a svědectví nelze oddělovat
17.1.09 Zemřel teolog Olivier Clément
6.10.06 Povolání teologa
2.10.06 Mezinárodní teologická komise zasedá ve Vatikánu



Hlavní­ stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
Čeští teologové 50. let 20. století


Česká katolická církev prožila téměř celé dvacáté století v situaci latentního či přímo otevřeného konfliktu s politickou mocí. Navzdory tomu, a možná i díky tomu, vyrostla v jejích řadách celá plejáda kněžských osobností, předbíhajících svou dobu v nejlepším slova smyslu. V následujícím seriálu si některé z nich krátce připomeneme. Jeho autorem je Jaroslav Cuhra z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Jiné seriály
Víra a rozum

Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma

Kardinál Beran vzpomíná - archivní záznam rozhovoru

Ze zápisníku diplomata

Konzervativní hodnoty v politice

Společné dědictví aneb Židovské kořeny eucharistie

Postní zamyšlení

Cesta do Compostely

Postní zastavení

O Kompendiu sociálního učení církve

Víra je ze slyšení

Svatí římského kánonu

O poutích a putování - Česká zastavení ve Svaté zemi

Koncilní teolog vzpomíná...

 Novi na webu
Svatý otec: Mějte oči upřené ke skutečnosti, Kříži a Vzkříšení

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): O politice posedlé nebeským rájem

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Noví kardinálové ze všech koutů světa

Rozhovory: Vztahy k FSSPX pro mne nejsou problémem vítězů či poražených

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv červen 17
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  

Starší zprávy >

Náš tip

Adolescence není patologie

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konfliktů

Růst víry v kněžském životě