Vatikán.
V souvislosti s již oznámenou francouzskou publikací knižního rozhovoru papeže Františka (
Politique et société. Paris, Éditions de l´Observatoire, 2017, stran 421) přineslo dnešní vydání vatikánského deníku
L´Osservatore Romano rozhovor s autorem tohoto interview, prof. Dominiquem Woltonem, který – jak řekl – dosud ještě jako by neuvěřil tomu, že se podařilo jeho nápad tak rychle uskutečnit. Nešetří přitom superlativy, pokud jde o charakteristiku papežovy osobnosti, a ačkoli se sám prohlašuje za agnostika, řekl, že byl udiven papežovou důvěrou: „Jako agnostik říkám: ano, víra existuje. A nepřestává mne to udivovat.“ Profesor Wolton v minulosti vydal již několik podobných rozhovorů s různými osobnostmi, např. s kardinálem Jean Maria Lustigerem. Styl této knihy připomíná portréty papežů Pavla VI. a Jana Pavla II. od rovněž francouzských autorů Jeana Guitona a André Frossarda. Dominique Wolton byl vatikánským deníkem dotázán také na papežův postoj k migraci, který nezřídka značně kritizován.
„Za třicet let – poznamenává ve své odpovědi Dominque Wolton – bude řečeno: ještě, že to tehdy řekl, jinak naši demokracii postihla válka. Jsme v transparentním světě. Chudé země pozorují mrtvé ve Středozemním moři i netečnost bohatých zemí. Pokud se nic neřekne a nic neudělá, rozpoutá se děsivé násilí. Má tedy tisíckrát pravdu. Uvědomme si, že jde o jeden z největších skandálů globalizace. Bohaté země tuto situaci vytvořily válkami, a divoký kapitalismus to v posledních třiceti letech ještě akceleroval. Dnes přicházejí ekonomické a politické oběti této situace do bohatých zemí, které jim říkají, ať jdou pryč! Hněv a zlost, kterou papež vzbuzuje, znamená, že trefil do černého. To, co říká o imigrantech, budí nenávist. Nevyjde se z toho však strkáním hlavy do písku. Papež tedy poskytuje lidstvu nezměrnou službu, když říká to, co nechce nikdo slyšet, “ domnívá se Dominque Wolton autor knižního rozhovoru s papežem Františkem vycházející ve Francii příští týden.
Francouzský agnostik odpovídá také na otázku vatikánského deníku, zda si papež uvědomuje opozici existující v církvi proti jeho pontifikátu?
„Nechtěl jsem se pouštět až tam, protože účelem knihy nebylo vstupovat do vnitřních disputací v katolické církvi. František je však posedlý společenstvím mezi všemi v církvi. Věnuje velkou pozornost křesťanskému lidu, aby se nevyskytly trhliny. Není člověkem konfliktu, člověkem přelomu. Chce sjednocovat, neustále jenom sjednocovat. Pokud jde o nevraživost, vyřizování účtů a mocenské vztahy uvnitř církve, překvapilo mne, že svůj život neklade do závislosti na těchto otázkách. Vidí věci dlouhodobě, svěřuje se času s nekonečnou trpělivostí, bez hněvu, s udivující důvěrou. Nikdy jsem jej nezastihl rozzlobeného nebo nevraživě naladěného. Byl jsem jakožto agnostik dosti udiven sledováním úrovně jeho důvěry. A jako agnostik mohu říci: ano, víra existuje. A neustává mne to udivovat. Pokud jde například o římskou kurii, vnímá vše s humorem, nikoli s hněvem. A to je vzácné, protože, jakmile někdo dostane moc, má sklon k násilí. A je-li v Římě, jde o světovou moc,“ podivuje se francouzský sociolog Dominque Wolton, odborník na mediální komunikaci, na okraj knižního vydání svého rozhovoru s papežem Františkem.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
