RadioVaticana.va

   19. 10. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denní­ch pořadů       

Hlavní­ stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.3475
Poslechem z webových stránek.2252
Četbou textů na webových stránkách.4018
Poslechem i četbou.2328


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání­

Odkazy


Zasílání­ novinek

Nejčtenější­

Duchovní zesvětštění poznáme a zničíme jen před křížem

Papež: Obavám se, že jsem špatně interpretován; podstupuji pastorační riziko

Papež: Bůh je opakem egoismu




Eeská provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Eeská republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory senioru

Návštěva papeže v České republice





 
Publicistika

 Reportáže, reflexe, sloupky 

16.8.2017 

Rehabilitace křesťanské psychologie

O knize Martina F. Echavarrii Od Aristotela k Freudovi

Martin F. Echavarría

Existuje-li nějaké vědecké odvětví, které považuje katolictví za plevel, pak je jím psychologie. Nikoli náhodou se velká část soudobých psychologických škol staví proti křesťanské vizi člověka, jak na to poukázal již před lety Jan Pavel II. Tato podjatost přispěla nejen ke krizi moderního člověka, ale ošálila také mnoho věřících odborníků: „Katolíci věnující se psychologii nezřídka upřednostnili víru ve Freuda či představitele nějaké jiné psychologické školy před církevním magisteriem“ – píše italský psycholog Stefano Parenti v předmluvě ke knize jdoucí proti tomu proudu. Jmenuje se Od Aristotela k Freudovi. Historický esej o psychologii [1]. Autorem je Martín F. Echavarría, španělský akademik vyučující psychologii v Barceloně, který již několik let usiluje o obnovu velkého odkazu stranou odsunuté antické a středověké tradice se zvláštním zřetelem na Tomáše Akvinského.

Podle španělského psychologa jsou antikřesťanské počátky soudobé psychoterapie zásadně ovlivněny Friedrichem Nietzschem, který je teoretickým strůjcem rozchodu s tradicí, a Sigmundem Freudem, jehož psychoanalýza představuje v tomto směru jakousi výkonnou moc. V západní civilizaci se vyvinula dvě protikladná pojetí člověka. Na jedné straně antropologie, která byla formulována na racionálních základech řeckou filosofií, zvláště Aristotelem a integrována křesťanstvím. Na druhé straně naturalistická a materialistická antropologie, která vznikla také ve starověku, ale postupem času zejména v posledních stoletích nabyla převahy a vyústila v díle Freuda: „Člověk není víc, ani není lepší než zvíře... Jeho později nabyté schopnosti nemohou zrušit pozůstatky rovnosti dané jednak jeho tělesnou strukturou a jednak jeho psychickou dispozicí.“ Psychoanalytický přístup přejatý i dalšími proudy – vysvětluje španělský psycholog – připravil terén sexuální revoluci, radikálnímu feminismu a destrukci tradiční rodiny. Tato vize diskreditovala celá staletí křesťanské psychologické reflexe o člověku a jeho jedinečnosti. Echavarria pak načrtává její pozoruhodný rodokmen, ve kterém dává místo jak laicistickým intelektuálům, tak také svatým a učitelům církve.

Tento přehled se bez uzardění dovolává pouštních otců, zejména Evagria Pontského a Jana Kasiána a jejich popisů duchovních (a mentálních) poruch a onemocnění. „Obzvláště zajímavé – poznamenává španělský autor – je z hlediska psychologické praxe jejich pojednání o osmi „vášních“, které jsou ve východní tradici ekvivalentem sedmi hlavních hříchů západní tradice (začínající Řehořem Velikým), a zejména jejich postřehy týkající se smutku a omrzelosti.“ Významné místo v této chronologii patří bezpochyby svatému Augustinovi a jeho Vyznáním, kde sonduje témata paměti a času, anebo De Trinitate, kde je mentální život podán jako odraz Trojice: „Jde o psychologii, která vychází z niternosti duše, pozvedá se k lásce a kontemplaci Boha, svého Stvořitele, avšak neignoruje svoje rozpory a slabosti.“ V díle svatého Řehoře Velikého je rovněž patrný „vynikající psychologický talent“, a ve středověku vzniká syntéza, od níž nelze odhlédnout.

Skvějí se zde takoví giganti křesťanství jako svatý Albert Veliký, který „mimořádně usnadnil asimilaci Aristotela, vrcholící u jeho žáka, svatého Tomáše Akvinského“. Pokud jde o posledně jmenovaného, významného učitele církve, a jeho psychologická pojednání, říká o něm německý psychoanalytik Erich Fromm: „U Tomáše Akvinského se nachází psychologický systém, z něhož lze možné se poučit více než z většiny soudobých učebnic této discipliny. Nesmírně zajímavě a hluboce pojednává o tématech jako je narcismus, pýcha, pokora, uměřenost, pocity méněcennosti a mnoha jiných“. Opravdovými „hlubinnými psychology“ jsou však také rafinovaní mystikové jako ctihodný Jan Tauler, bl. Jan Ruysbroeck, Jan Gerson, kancléř pařížské univerzity, Hugo z Balmy, Henry van Herp, Diviš Kartuzián, autor Následování Krista, jakož i špičky, jakými je svatá Terezie od Ježíše a svatý Jan od Kříže. Nemůže chybět svatý Ignác z Loyoly, jehož Duchovní cvičení „jsou velkým příkladem psychologické hloubky, kterou postřehli různí autoři, např. Carl Gustav Jung“. Není tedy náhodou, že pomyslný „killer“ této tradice byl právě německý filosof Nietzsche, který považoval světce za „nejtěžší neurotiky“.

Antikřesťanský ostrakismus moderních století vytvořil „nejvýznamějšího, ne-li jediného katolického psychoterapeuta dvacátého století Rudolfa Allerse (1883-1963). Tento rakouský specialista byl pevně přesvědčen, že psychologie a psychiatrie, aby byly opravdu účinné, musejí mít solidní metafyzickou bázi. Poslední předsudek, který Echavarria vyvrací, je ten, který tvrdí, že magisterium církve o moderní psychologii vůbec nepojednává. K jeho odstranění stačí sáhnout po vyjádřeních Pia XII. Tento papež se otevřeně postavil proti psychoanalytikům, kteří redukují člověka na živočišnou úroveň, na bytost podrobenou pudům a představám, a načrtnul dokonce i alternativní vizi, ve které klade správný důraz na rozum a vůli, jež řídí psychický život člověka „shůry“.

V této „shora sestupují psychoterapii“ papež Pius XII. neusiluje o nic jiného než o obnovu velké křesťanské psychologické tradice. Tento odkaz může být dnes klíčem pro sekularizovanou společnost, která je v krizi a která „rozkládá základní lidské vztahy stojící na zdravém a zralém rozvoji osobnosti a je úrodným polem stále extrémnějších psychických poruch: stresu, deprese, anorexie a závislostí“. Pod pohovkou psychoanalytika je zakopán poklad.

Z deníku Avvenire 16. června 2017
přeložil Milan Glaser.


[1] De Aristóteles a Freud. Ensayo Filosófico de Historia de la Psicología. Lima: Vida y Espiritualidad, 2008; italské vydání Da Aristotele a Freud - Saggio di storia della psicologia, D´Ettoris Editori, Crotone 2016, stran 158.



Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
12.8.17 Psychologie emocí
6.11.11 Bližním zdaleka
7.6.11 O dějinách jednoho nedopatření



Hlavní­ stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež: Říkáme si křesťané, ale nevěříme v Boha ani v člověka

Svatý otec: Veškerý náš život probíhá mezi úbočím víry a propastí strachu

Papež: Násilí a nespravedlnost ve jménu náboženství těžce uráží Boha

Apoštolský administrátor Mogadišu: Rezignací nad situací v Somálsku pácháme další atentát

Vatikánský pozorovatel při FAO: K odstranění hladu chybí vůle

Zemřel filipínský kardinál Ricardo Vidal

800 let františkánů na Blízkém východě

Kněz Neokatechumenátního hnutí propuštěn ze zajetí

Setkání pro katolíky „v neregulérní“ situaci

Méně peněz na kostely, více na charitu a uprchlíky

Kdo nenaslouchá Božímu slovu, zaměňuje víru za ideologii

Papež: Obavám se, že jsem špatně interpretován; podstupuji pastorační riziko

 Nově na webu
Svatý otec: Blahoslavení mrtví, kteří umírají v Pánu

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): O problémech s papežem

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Libanonský cedr - 100 let Orientálu

Rozhovory: Caravaggio zevnitř

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv říjen 17
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Starší zprávy >

Náš tip

Adolescence není patologie

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konfliktů

Růst víry v kněžském životě