Vatikán.
Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova je zároveň Dnem posvěcování kněží, a tedy příležitostí k modlitbě za oživení daru kněžství. Jeho význam vysvětlil pro vatikánský deník Osservatore Romano prefekt Kongregace pro klérus, kardinál Beniamino Stella:
„Především je příležitostí věnovat čas modlitbě a reflexi. A to zejména ze tří hledisek. Na prvním místě jde o ústřední místo modlitby. Kněží si připomínají, že jejich služba se nezakládá na tom, co je potřeba udělat, a že bez osobního vztahu s Pánem hrozí, že se ponoří do práce a opominou Ježíše. Druhým aspektem je objevení diecézního rozměru, protože kněží nejsou sami, nýbrž jsou součástí rodiny presbyterů a tento den je vybízí, aby objevovali krásu kněžského bratrství kolem svého biskupa, aby usilovali o překonání různic, které jim často brání prožívat společenství a pracovat společně na poli pastorace. A konečně tento den chce kněze vést k podstatě jejich identity a ke smyslu jejich služby Božímu lidu.“
Papež František často mluví o pokušení k rezignaci, únavě a frustraci, která se v dnešní hektické době nevyhýbá ani kněžím. Jak mají proti nim bojovat?
„Kněz prožívá na vlastní kůži evangelijní logiku, totiž logiku Království, které roste jako malé semínko, nebo kvasu skrytého v těstu, který roste neviditelně a vymyká se lidským kalkulacím. Proto musí mít silnou výzbroj víry a modlitby, aby nikdy neinterpretoval své poslání na způsob práce firemního zaměstnance, aby nehodnotil podle profitu. Musí čerpat důvěru z naslouchání Božímu slovu a z aktivní spolupráce se spolubratřími i s laiky, bojovat proti veškerým formám pesimismu a snažit se o tvůrčí a dynamické hlásání evangelia. Jak poznamenal papež František, když se kněz nechává unavit problémy a potřebami lidí, dostane se mu lásky a blízkosti Božího lidu. A to pro něj bude útěchou i protilékem na každý pocit neúspěchu a sklíčenosti.“
Říká prefekt Kongregace pro klérus, kardinál Beniamin Stella.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
