RadioVaticana.va

   24. 5. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.2749
Poslechem z webových stránek.1798
Četbou textů na webových stránkách.3243
Poslechem i četbou.1881


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek
Váš e-mail:

Nejčtenější

Být poslušný a rozdávat lidem radost, takové je poslání křesťana

Papež oznámil jmenování pěti nových kardinálů

Benedikt XVI. o kardinálu Sarahovi: Liturgie církve je v dobrých rukách




Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory seniorů

Návštěva papeže v České republice





 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

19.2.2017 

O zfilmovaném Mlčení

Rino Cammilleri

Jak jsem předpokládal, vypráví Scorseseho film Silence o mlčení Boha. Lze poznamenat, že s tímto tématem přišel ve svých mistrovských dílech mnohem dříve Ingmar Bergman. Ten se však vcelku pochopitelně drží ryze protestantského prostředí, zatímco Scorsese je katolík. Je zřejmé, že Scorseseho katolictví je mučivé a plné pochyb, jak vyplývá i z jeho staršího díla z roku 1988 Poslední pokušení Krista, které bylo podle mého názoru poněkud nespravedlivě démonizováno tehdejší klerikální korektností.

Nynější klerikální korektnost je diametrálně opačná, takže americký režisér italského původu mohl prezentovat svůj film v předpremiéře ve Vatikánu, což nebylo v roce 1988 myslitelné. Hlavního představitele, Andrew Garfielda, přiměl režisér absolvovat Duchovní cvičení sv. Ignáce z Loyoly, aby se vžil do role. Po shlédnutí filmu je však evidentní, že se musel vžívat spíše do Scorseseho koncepcí, poněvadž příběh v sobě nemá nic „jezuitského“ a navíc trpí četnými anachronismy. Kdo shlédl zmíněný film, byl svědkem prezentace představ, s nimiž se možná potýká některý dnešní katolický intelektuál, ale které byly, kdo ví proč, promítnuty do Japonska 17. století.

Mohl se totiž odehrát kdekoli a kdykoli. Stačí zmínit, že také ve starověku požadovali představitelé římské moci od uvězněných křesťanů zapření víry jako pouhou „formalitu“ v podobě verbálního projevu a vložení kadidlového zrnka na oltář státního božstva. Protagonista filmu, mladý otec Rodrigues, přistoupí na rituální pošlapání svatého obrázku v domnění, že zachrání životy věřících vesničanů - kirišitan, kteří to učinit odmítli. Stal se tak jedním z oněch lapsi, kteří se najdou v každé době (kdyby Scorsese chtěl, mohl namísto románové předlohy Šúsaku Endo konzultovat mnohem širší historickou dokumentaci např. z období tzv. donatistů v severní Africe).

Pravým protagonistou příběhu však není on, nýbrž Bůh, který je pořád zticha, neslyší invokace, jež jsou mu adresovány, nezachraňuje před pronásledováním a nestará se o životy věřících, kteří se k Němu modlí. Výsledným pocitem z tohoto filmu je hořká pachuť, kterou si člověk mohl klidně ušetřit. Pronásledování je přece prorokováno evangeliem, tedy knihou, která mluví o prvním Mučedníkovi, Ježíši Kristu. „Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně pronásledovat,“ stojí tam černé na bílém (Mt 5,11). Vůbec se tam nepíše, že je možné vyváznout přednesením uctivé prosby Bohu.

Loni kanonizovaný José Sánchez del Río, čtrnáctiletý mučedník z mexické války za náboženskou svobodu z 20. let minulého století, vysvětloval svojí mamince, že chce vstoupit do řad Christeros proto, aby co nejrychleji dosáhl Ráje. Je jasné, že kdo nevěří v blaženost věčného života – anebo v něj věří příliš málo – silně tíhne k pozemskému životu a chce si jej uchovat, byť by byl žalostný a bídný. Věřící vesničané ve Scorseseho filmu dokazují, že pochopili všechno, zatímco zmíněný jezuita nikoli. Preferuje trochu delší život, proniknutý mučivými výčitkami a vydatně okořeněný nepokrytým pohrdáním, které vůči odpadlíkům chovají pronásledovatelé.

Právě oni totiž ctí bušidó, tedy japonský mravní kodex, jehož typickou součástí je neochvějnost tváří v tvář smrti. Vnucuje se tedy otázka: proč se onen jezuita vůbec vydával do Japonska? Ba dokonce, proč vůbec chtěl být jezuitou a misionářem? Možná to souvisí s poněkud rozbředlým obsahem Duchovních cvičení, která nabízejí dnešní jezuité, kdo ví. Faktem je, že jezuité v 17. století mluvili často o posledních věcech čili o tzv. novissimi, zejména o Ráji. A to takovým způsobem, že nešťastní venkované a rybáři neváhali čelit smrti jen proto, aby jej dosáhli. Mezi skoro třemi sty tisíci japonskými křesťany však nebyli jenom ubožáci. Také mnozí samurajové a daimové (šlechtici) přijali křesťanství, protože v něm rozpoznali vznešenější nauku než tu, kterou podávají tradiční japonská náboženství: šintoismus, buddhismus a konfucianismus.

Nedávno beatifikovaný daima Takajama Ukon konvertoval ke křesťanství právě proto, že vyslechl učenou disputaci mezi buddhistickými bonzy a jezuitskými misionáři. V roce 1637 vypuklo na ostrově Kjúšú takzvané Šimabarské povstání na obranu náboženské svobody. Vždyť proč by mělo být zakazováno pouze křesťanství? To všechno film zamlčuje, ba skoro se zdá, jako by předpokládal, že pronásledovatelé měli ke svému počínání nějaké dobré důvody. Koneckonců tedy vcelku zbytečný film.

Z internetového portálu La nuova Bussola Quotidiana
přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
21.5.17 Politika posedlá nebem
7.5.17 O umění, jak si zkazit život
23.4.17 O koncentračních táborech, uprchlících a médiích
20.4.17 O islámu, křesťanství a globalizaci
9.4.17 Technokracie je sakramentální hereze



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Církev bez mučedníků vzbuzuje nedůvěru

Papež k Italské biskupské konferenci: Vše, co v nás není láskou, oddaluje od Boha

P. Boulad SI: K dialogu není možné nikoho nutit

Human Life International: Hlavní otázkou jsou práva a povinnosti rodičů

Soustrastný papežův telegram do Manchesteru

Duch svatý dává jistotu, že nás Ježíš spasil

Nepodléhejte rezignaci, žádal papež sestry Učednice Božského Mistra

Neoddalujme lidi, které přitáhl Duch, vyzýval papež v římské farnosti

Papež přijal na audienci prezidenta Irska

Papež přijal biskupy z Guatemaly

Papež zahájil plenární zasedání Italské biskupské konference

Papež: Mít se navzájem rádi není samozřejmost

 Nově na webu
Svatý otec: Denně je třeba se učit umění lásky

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): Politika posedlá nebem

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): O islámu, křesťanství a globalizaci

Rozhovory: Vztahy k FSSPX pro mne nejsou problémem vítězů či poražených

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv květen 17
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031    

Starší zprávy >

Náš tip

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konflitků

Růst víry v kněžském životě

Milosrdenství vyžaduje statečnost, vzdorujme teroru láskou