26. 3. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.2465
Poslechem z webových stránek.1619
Četbou textů na webových stránkách.2935
Poslechem i četbou.1696


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek
Váš e-mail:

Nejčtenější

Jak se daří Benediku XVI.?, ptáme se arcibiskupa Gänsweina

Papež František kázal o tajemství odpuštění

Svatý Josef promlouvá k dnešní osiřelé době




Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory seniorů

Návštěva papeže v České republice





 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

19.2.2017 

O zfilmovaném Mlčení

Rino Cammilleri

Jak jsem předpokládal, vypráví Scorseseho film Silence o mlčení Boha. Lze poznamenat, že s tímto tématem přišel ve svých mistrovských dílech mnohem dříve Ingmar Bergman. Ten se však vcelku pochopitelně drží ryze protestantského prostředí, zatímco Scorsese je katolík. Je zřejmé, že Scorseseho katolictví je mučivé a plné pochyb, jak vyplývá i z jeho staršího díla z roku 1988 Poslední pokušení Krista, které bylo podle mého názoru poněkud nespravedlivě démonizováno tehdejší klerikální korektností.

Nynější klerikální korektnost je diametrálně opačná, takže americký režisér italského původu mohl prezentovat svůj film v předpremiéře ve Vatikánu, což nebylo v roce 1988 myslitelné. Hlavního představitele, Andrew Garfielda, přiměl režisér absolvovat Duchovní cvičení sv. Ignáce z Loyoly, aby se vžil do role. Po shlédnutí filmu je však evidentní, že se musel vžívat spíše do Scorseseho koncepcí, poněvadž příběh v sobě nemá nic „jezuitského“ a navíc trpí četnými anachronismy. Kdo shlédl zmíněný film, byl svědkem prezentace představ, s nimiž se možná potýká některý dnešní katolický intelektuál, ale které byly, kdo ví proč, promítnuty do Japonska 17. století.

Mohl se totiž odehrát kdekoli a kdykoli. Stačí zmínit, že také ve starověku požadovali představitelé římské moci od uvězněných křesťanů zapření víry jako pouhou „formalitu“ v podobě verbálního projevu a vložení kadidlového zrnka na oltář státního božstva. Protagonista filmu, mladý otec Rodrigues, přistoupí na rituální pošlapání svatého obrázku v domnění, že zachrání životy věřících vesničanů - kirišitan, kteří to učinit odmítli. Stal se tak jedním z oněch lapsi, kteří se najdou v každé době (kdyby Scorsese chtěl, mohl namísto románové předlohy Šúsaku Endo konzultovat mnohem širší historickou dokumentaci např. z období tzv. donatistů v severní Africe).

Pravým protagonistou příběhu však není on, nýbrž Bůh, který je pořád zticha, neslyší invokace, jež jsou mu adresovány, nezachraňuje před pronásledováním a nestará se o životy věřících, kteří se k Němu modlí. Výsledným pocitem z tohoto filmu je hořká pachuť, kterou si člověk mohl klidně ušetřit. Pronásledování je přece prorokováno evangeliem, tedy knihou, která mluví o prvním Mučedníkovi, Ježíši Kristu. „Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně pronásledovat,“ stojí tam černé na bílém (Mt 5,11). Vůbec se tam nepíše, že je možné vyváznout přednesením uctivé prosby Bohu.

Loni kanonizovaný José Sánchez del Río, čtrnáctiletý mučedník z mexické války za náboženskou svobodu z 20. let minulého století, vysvětloval svojí mamince, že chce vstoupit do řad Christeros proto, aby co nejrychleji dosáhl Ráje. Je jasné, že kdo nevěří v blaženost věčného života – anebo v něj věří příliš málo – silně tíhne k pozemskému životu a chce si jej uchovat, byť by byl žalostný a bídný. Věřící vesničané ve Scorseseho filmu dokazují, že pochopili všechno, zatímco zmíněný jezuita nikoli. Preferuje trochu delší život, proniknutý mučivými výčitkami a vydatně okořeněný nepokrytým pohrdáním, které vůči odpadlíkům chovají pronásledovatelé.

Právě oni totiž ctí bušidó, tedy japonský mravní kodex, jehož typickou součástí je neochvějnost tváří v tvář smrti. Vnucuje se tedy otázka: proč se onen jezuita vůbec vydával do Japonska? Ba dokonce, proč vůbec chtěl být jezuitou a misionářem? Možná to souvisí s poněkud rozbředlým obsahem Duchovních cvičení, která nabízejí dnešní jezuité, kdo ví. Faktem je, že jezuité v 17. století mluvili často o posledních věcech čili o tzv. novissimi, zejména o Ráji. A to takovým způsobem, že nešťastní venkované a rybáři neváhali čelit smrti jen proto, aby jej dosáhli. Mezi skoro třemi sty tisíci japonskými křesťany však nebyli jenom ubožáci. Také mnozí samurajové a daimové (šlechtici) přijali křesťanství, protože v něm rozpoznali vznešenější nauku než tu, kterou podávají tradiční japonská náboženství: šintoismus, buddhismus a konfucianismus.

Nedávno beatifikovaný daima Takajama Ukon konvertoval ke křesťanství právě proto, že vyslechl učenou disputaci mezi buddhistickými bonzy a jezuitskými misionáři. V roce 1637 vypuklo na ostrově Kjúšú takzvané Šimabarské povstání na obranu náboženské svobody. Vždyť proč by mělo být zakazováno pouze křesťanství? To všechno film zamlčuje, ba skoro se zdá, jako by předpokládal, že pronásledovatelé měli ke svému počínání nějaké dobré důvody. Koneckonců tedy vcelku zbytečný film.

Z internetového portálu La nuova Bussola Quotidiana
přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
12.3.17 Čtyři roky Františkova pontifikátu
5.3.17 Svědomí jako primární politický problém
12.2.17 Je Bible učebnicí politiky?
5.2.17 Věčná adolescence ideálního konzumenta
4.2.17 O piercingu a tetování



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Petrův nástupce v Miláně

Nalezne Evropa opět naději? Papežova promluva k evropským politikům

Předseda Evropského parlamentu: chceme papežovi říci, že Unie se upevňuje a mění

Zemřel kardinál William Henry Keeler

Papež mluvil s prezidentem Fidži o klimatických změnách

Nenaslouchá-li člověk Božímu Slovu, jeho srdce se zatvrzuje

Schválen zázrak na přímluvu fatimských dětí

Papež přijal kamerunského prezidenta

Papežská kondolence do Londýna

Ambroziánská arcidiecéze očekává Petrova nástupce

Kardinál Parolin: Evropská unie potřebuje znovu promyslet

Západní katolíci trpí přílišným redukcionismem – říká africký teolog

 Nově na webu
Svatý otec: Vstupuji do Milána jako kněz

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): Čtvero výročí na dvou frontách

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Podle Amoris laetitia znovusezdaní ke svátostem pod dvěma podmínkami

Rozhovory: Nejsme vždy schopni vidět velikost lidí, kteří s námi žijí

Homilie: Cyklus homilií dočasně přerušen

Archiv zpráv březen 17
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Starší zprávy >

Náš tip

Růst víry v kněžském životě

Milosrdenství vyžaduje statečnost, vzdorujme teroru láskou

Co jsou jezuité?