RadioVaticana.va

   22. 6. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denní­ch pořadů       

Hlavní­ stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.2890
Poslechem z webových stránek.1888
Četbou textů na webových stránkách.3439
Poslechem i četbou.1959


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání­

Odkazy


Zasílání­ novinek

Nejčtenější­

Kardinál Sarah: Nemůžeme být milosrdnější než Ježíš

Papež přijal na audienci německou kancléřku

Papež připomněl postavy dvou »nepohodlných« kněží




Eeská provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Eeská republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory senioru

Návštěva papeže v České republice





 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

19.2.2017 

O zfilmovaném Mlčení

Rino Cammilleri

Jak jsem předpokládal, vypráví Scorseseho film Silence o mlčení Boha. Lze poznamenat, že s tímto tématem přišel ve svých mistrovských dílech mnohem dříve Ingmar Bergman. Ten se však vcelku pochopitelně drží ryze protestantského prostředí, zatímco Scorsese je katolík. Je zřejmé, že Scorseseho katolictví je mučivé a plné pochyb, jak vyplývá i z jeho staršího díla z roku 1988 Poslední pokušení Krista, které bylo podle mého názoru poněkud nespravedlivě démonizováno tehdejší klerikální korektností.

Nynější klerikální korektnost je diametrálně opačná, takže americký režisér italského původu mohl prezentovat svůj film v předpremiéře ve Vatikánu, což nebylo v roce 1988 myslitelné. Hlavního představitele, Andrew Garfielda, přiměl režisér absolvovat Duchovní cvičení sv. Ignáce z Loyoly, aby se vžil do role. Po shlédnutí filmu je však evidentní, že se musel vžívat spíše do Scorseseho koncepcí, poněvadž příběh v sobě nemá nic „jezuitského“ a navíc trpí četnými anachronismy. Kdo shlédl zmíněný film, byl svědkem prezentace představ, s nimiž se možná potýká některý dnešní katolický intelektuál, ale které byly, kdo ví proč, promítnuty do Japonska 17. století.

Mohl se totiž odehrát kdekoli a kdykoli. Stačí zmínit, že také ve starověku požadovali představitelé římské moci od uvězněných křesťanů zapření víry jako pouhou „formalitu“ v podobě verbálního projevu a vložení kadidlového zrnka na oltář státního božstva. Protagonista filmu, mladý otec Rodrigues, přistoupí na rituální pošlapání svatého obrázku v domnění, že zachrání životy věřících vesničanů - kirišitan, kteří to učinit odmítli. Stal se tak jedním z oněch lapsi, kteří se najdou v každé době (kdyby Scorsese chtěl, mohl namísto románové předlohy Šúsaku Endo konzultovat mnohem širší historickou dokumentaci např. z období tzv. donatistů v severní Africe).

Pravým protagonistou příběhu však není on, nýbrž Bůh, který je pořád zticha, neslyší invokace, jež jsou mu adresovány, nezachraňuje před pronásledováním a nestará se o životy věřících, kteří se k Němu modlí. Výsledným pocitem z tohoto filmu je hořká pachuť, kterou si člověk mohl klidně ušetřit. Pronásledování je přece prorokováno evangeliem, tedy knihou, která mluví o prvním Mučedníkovi, Ježíši Kristu. „Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně pronásledovat,“ stojí tam černé na bílém (Mt 5,11). Vůbec se tam nepíše, že je možné vyváznout přednesením uctivé prosby Bohu.

Loni kanonizovaný José Sánchez del Río, čtrnáctiletý mučedník z mexické války za náboženskou svobodu z 20. let minulého století, vysvětloval svojí mamince, že chce vstoupit do řad Christeros proto, aby co nejrychleji dosáhl Ráje. Je jasné, že kdo nevěří v blaženost věčného života – anebo v něj věří příliš málo – silně tíhne k pozemskému životu a chce si jej uchovat, byť by byl žalostný a bídný. Věřící vesničané ve Scorseseho filmu dokazují, že pochopili všechno, zatímco zmíněný jezuita nikoli. Preferuje trochu delší život, proniknutý mučivými výčitkami a vydatně okořeněný nepokrytým pohrdáním, které vůči odpadlíkům chovají pronásledovatelé.

Právě oni totiž ctí bušidó, tedy japonský mravní kodex, jehož typickou součástí je neochvějnost tváří v tvář smrti. Vnucuje se tedy otázka: proč se onen jezuita vůbec vydával do Japonska? Ba dokonce, proč vůbec chtěl být jezuitou a misionářem? Možná to souvisí s poněkud rozbředlým obsahem Duchovních cvičení, která nabízejí dnešní jezuité, kdo ví. Faktem je, že jezuité v 17. století mluvili často o posledních věcech čili o tzv. novissimi, zejména o Ráji. A to takovým způsobem, že nešťastní venkované a rybáři neváhali čelit smrti jen proto, aby jej dosáhli. Mezi skoro třemi sty tisíci japonskými křesťany však nebyli jenom ubožáci. Také mnozí samurajové a daimové (šlechtici) přijali křesťanství, protože v něm rozpoznali vznešenější nauku než tu, kterou podávají tradiční japonská náboženství: šintoismus, buddhismus a konfucianismus.

Nedávno beatifikovaný daima Takajama Ukon konvertoval ke křesťanství právě proto, že vyslechl učenou disputaci mezi buddhistickými bonzy a jezuitskými misionáři. V roce 1637 vypuklo na ostrově Kjúšú takzvané Šimabarské povstání na obranu náboženské svobody. Vždyť proč by mělo být zakazováno pouze křesťanství? To všechno film zamlčuje, ba skoro se zdá, jako by předpokládal, že pronásledovatelé měli ke svému počínání nějaké dobré důvody. Koneckonců tedy vcelku zbytečný film.

Z internetového portálu La nuova Bussola Quotidiana
přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
7.5.17 O umění, jak si zkazit život
23.4.17 O koncentračních táborech, uprchlících a médiích
20.4.17 O islámu, křesťanství a globalizaci
9.4.17 Technokracie je sakramentální hereze
26.3.17 Migrace ve světle sociální nauky církve



Hlavní­ stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Vlastnosti pravého pastýře: Vnitřní oheň, schopnost rozlišovat a pojmenovávat zlo

Papež k ROACO: Být živými kameny

Papež František přijal nizozemský královský pár

Kardinál Müller: Naději vkládáme spíše do katolické víry než do diplomacie a politiky

Buďte věrným svědkem Vzkříšení, přeje papež novému řecko-melchitskému patriarchovi

Probíhají přípravy na papežovu cestu do Kolumbie

Papež: Kéž nám Pán daruje naději, že budeme svatí

Svatý otec přijal delegaci Národní fotbalové ligy amerického fotbalu

Jmenován předseda Papežské akademie věd

Zvolen nový melchitský patriarcha

Kardinál Turkson představil humanitární projekt Papež pro Jižní Súdán

Papež připomněl postavy dvou »nepohodlných« kněží

 Novi na webu
Svatý otec: Svatí, svědkové a průvodci naděje

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): Politika posedlá nebeským rájem

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): 75. výročí Lidic

Rozhovory: Vztahy k FSSPX pro mne nejsou problémem vítězů či poražených

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv červen 17
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  

Starší zprávy >

Náš tip

Adolescence není patologie

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konfliktů

Růst víry v kněžském životě