Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Během těchto nedělí nám liturgie nabízí takzvané
horské kázání z Matoušova evangelia. Minulou neděli to byla Blahoslavenství, a dnes klade důraz na slova, jimiž Ježíš popisuje poslání, které mají ve světě Jeho učedníci (srov.
Mt 5,13-16). Používá přitom metafory
soli a
světla, a Jeho slova jsou určena učedníkům každé doby, tedy také nám.
Ježíš nás vybízí, abychom byli odleskem Jeho světla prostřednictvím dobrých skutků, a říká: „Tak ať vaše světlo svítí lidem, aby viděli vaše dobré skutky a velebili vašeho Otce v nebesích“ (Mt 5,16). Tato slova zdůrazňují, že jako praví učedníci Toho, který je Světlem světa, jsme rozpoznatelní nikoli ve slovech, nýbrž ve skutcích. Především naše jednání totiž zanechává u druhých nějaký dojem – v dobrém i ve zlém. Máme tedy úkol a odpovědnost za obdržený dar. Světlo víry, které je v nás skrze Krista a působením Ducha svatého, nesmíme zadržovat jako by bylo naším vlastnictvím. Jsme naopak povoláni nechat je ve světě zazářit a rozdávat je druhým dobrými skutky. Svět velice potřebuje světlo evangelia, jež proměňuje, uzdravuje a zaručuje spásu tomu, kdo jej přijme. Toto světlo máme roznášet svými dobrými skutky.
Světlo naší víry darováním nehasne, ale sílí. Může však skomírat, pokud je neživíme láskou a prokazováním lásky. Takto se stýká obraz světla a soli. Evangelium nám totiž říká, že jakožto Kristovi učedníci jsme také „solí země“ (Mt 5,13). Sůl je element, který dodává chuť a uchovává pokrm před zkažením – v Ježíšově době neexistovali ledničky! Posláním křesťanů ve společnosti je tedy dodávat „chuť“ životu vírou a láskou, jež nám daroval Kristus, a zároveň chránit před znečišťujícími zárodky sobectví, závisti, pomlouvačností apod. Tyto zárodky ničí tkanivo našich komunit, které mají naopak zářit jako místa přívětivosti, solidarity a smíření. K plnění tohoto poslání je zapotřebí, abychom nejprve my sami byli vysvobozeni ze zhoubné degenerace mondénních vlivů odporujících Kristu a evangeliu. A toto očišťování nikdy nekončí, je nutné jej provádět neustále a každý den!
Každý z nás je povolán být v prostředí svého každodenního života světlem a solí a vytrvat v poslání obrozovat lidství v duchu evangelia a v perspektivě Božího království. Vždycky nám bude svojí ochranou nápomocná Nejsvětější Panna Maria, první Ježíšova učednice a vzor těch věřících, kteří prožívají dějiny svého povolání a poslání každý den. Naše Matka ať nám pomáhá nechávat se stále očišťovat a osvěcovat Pánem, abychom se stali „solí země“ a „světlem světa“.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
