RadioVaticana.va

   20. 10. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denní­ch pořadů       

Hlavní­ stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.3485
Poslechem z webových stránek.2259
Četbou textů na webových stránkách.4023
Poslechem i četbou.2338


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání­

Odkazy


Zasílání­ novinek

Nejčtenější­

Duchovní zesvětštění poznáme a zničíme jen před křížem

Papež: Obavám se, že jsem špatně interpretován; podstupuji pastorační riziko

Papež: Bůh je opakem egoismu




Eeská provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Eeská republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory senioru

Návštěva papeže v České republice





 
Publicistika

 Reportáže, reflexe, sloupky 

4.2.2017 

O piercingu a tetování

Jana Gruberová

O piercingu a tetování Móda piercingu se dnes týká téměř třetiny evropské mládeže (30%), přičemž převažují dívky a mladé ženy. Ze šetření italské agentury Eurispes (prováděné na vzorku 3800 mladých lidí) vyplývá, že 20,3% dospívajících Italů mezi 12 až 18 lety si aplikovalo piercing. Zároveň se počátkem tohoto století navrátila obliba tetování, které však nemusí být pouze výrazem adolescentního vzdoru či způsobem, jak kreativně zvládnout složitý vztah s vlastním tělem. Odborníci z římské pediatrické nemocnice Bambin Gesú v posledním čísle svého osvětového měsíčníku Ospedale Bambino Gesu upozorňují na zdravotní rizika jmenovaných praktik a radí rodičům i vychovatelům, jak s nimi nakládat. Studie o mladých lidech s průměrným věkem 16 let totiž dokazují, že mnozí zastánci piercingu a tetování tíhnou ke konfliktnímu vztahu s rodinou, emotivní nestabilitě, impulzivitě a stálému hledání nových vjemů. Objevuje se u nich dysfunkční chování, návyk na kouření a časté požívání alkoholu. Tělo se v tu chvíli pro mladého člověka stává jakýmsi „vypravěčem“ toho, co nedokáže vyjádřit slovy, a náhle před dospělými stojí namaskované a nalíčené, vyhublé anebo naopak napumpované, či, v krajních případech sebepoškozování, dokonce úmyslně zraňované. Tetování i piercing jsou nesmazatelné jako zkušenosti a promlouvají řečí symbolů. Jejich aplikace obnáší bolest, odvahu a oběť stejně jako iniciační a tranzitní rituály. Odpovídají tak na touhu po hrdinství, která je mladému člověku vlastní a na kterou zřejmě současná výchova příliš nedbá. Rodiče a vychovatelé by tedy vůči obdobným projevům měli zaujmout spíše chápavé než odsuzující postoje a zároveň by měli varovat před zdravotními riziky – a těch podle lékařů z římské nemocnice není málo: bakteriologické infekce, které po vstupu do krevního oběhu mohou ovlivnit i srdeční funkci, přenos virů žloutenky typu B a C a v menší míře také viru HIV, nemluvě o alergických reakcích na tetovací inkoust a kov užívaný při pearcingu.

Jak nicméně vyplývá z písemností Mezinárodní asociace exorcistů, zpřístupněných portálem Interris, za tetováním, které někteří lidé označují za druh umění a jiní za hyzdění těla, se skrývá ještě cosi znepokojivějšího. Původ polynéského pojmu tatoo, který údajně jako první použil mořeplavec James Cook, se v různých pramenech vysvětluje různě – podle sdružení exorcistů však vznikl spojením slov „ta“, tedy „motiv vyrytý do kůže“, s výrazem „atua“ – tedy „duch“, což jasně odkazuje k okultnímu původu tetování. Malby potetovaných mužů, nalezené v některých tichomořských jeskyních a staré až 60 tisíc let, vypovídají o tom, že se domorodci úmyslně zraňovali a pomalovávali si tělo, aby oddálili zlé duchy a potvrdili svůj sociální status.

Není proto divu, že v náboženstvích se na tetování nehledí zrovna vstřícně, a to nejenom v křesťanství. Většina sunnitských muslimů považuje trvalé tetování za tabu. V jednom z hadísů (Abú Juhayfaha) Muhammad zlořečil jak tvůrci tetování tak tetovanému člověku, podle jiného hadísu zase potetovaný člověk volí Satana a odmítá Alláha. Rovněž judaismus tetování odmítá a odvolává se přitom na verš ze 3. knihy Mojžíšovy: „Nesmíte si dělat zářezy na svém těle kvůli mrtvým. Nesmíte se tetovat: Já jsem Hospodin“ (Lv 19,27). Zpočátku šlo o zákaz pohanských obyčejů při smutečních obřadech, který se však časem rozšířil.

A co katolická církev? Svatý Bazil ve čtvrtém století varuje před tetováním a považuje ho za úkon, kterým se člověk přidružuje k ďáblovým učedníkům. V roce 787 papež Hadrián I. potvrdil jeho absolutní zákaz na druhém nicejském koncilu. Italský teolog Simone Iuliano ve svém Manuálu démonologie (Manuale di demonologia, 2015) píše, že při tetování se uskutečňuje pokrevní pakt s osobou, která tetování realizuje. Tímto paktem krve se tělo otevírá vstupu zlých duchů, byť tetování můžeme považovat za pouhý výraz estetického cítění. Nikoli náhodou tedy exorcisté narážejí na velké obtíže, když mají pracovat s potetovanými osobami. Při obřadech exorcismu pak posedlého člověka potetované části těla silně pálí, konstatují často kněží, pověření službou exorcismu, a přitom nezáleží na tom, zda si na sebe dal vytetovat křesťanské výjevy či symboly. Toto upřesnění je důležité, protože také v křesťanství existuje tradice nesmazatelného značkování těla. Členové koptské církve si tetováním křížů a jiných náboženských symbolů udržují křesťanskou identitu v převážně muslimském kontextu. Při bazilice v italském mariánském Loretu zase dlouhá staletí působili takzvaní „mniši značkovači“ (frati marcatori), kteří na požádání vyryli do pleti trvalé znamení o vykonané pouti – jejich povětšinou sakrálně inspirovanou nabídku tetování uchovává místní muzeum. Mimo jiné se zde dozvíme, že poutníci si dávali tetovat hlavně dlaně a zápěstí z touhy připodobnit se stigmatům sv. Františka z Assisi. Také účastníci křížových výprav nosili na těle vytetované znamení Jeruzalémského kříže, aby se jim v případě smrti na bitevním poli dostalo důstojného křesťanského pohřbu. Církev však tuto praxi jen nerada tolerovala a dodnes se netají svými výhradami vůči cejchování těla, které shrnuje florentský profesor morální teologie, o. Gianni Cioli: »V první řadě je to zdravotní riziko, za druhé pak silně erotizované pojímání lidského těla, spojené s provokativním exhibicionismem, což je z hlediska křesťanské morálky nepochybně problematické, a konečně esoterický, až satanistický původ tetování, který by především křesťany měl přivést k zamyšlení.«

Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
13.10.17 Libanonský cedr - 100 let Orientálu
8.10.17 O problémech s papežem
17.9.17 O geopolitice a spiknutí mezinárodního terorismu
3.9.17 Elity z nás udělaly kolonie
20.8.17 Věřit v dějiny spásy



Hlavní­ stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Neosočujme druhé, ale učme se moudrosti sebeobvinění

Papež: Když převládne zisk, z demokracie se stává plutokracie

Vatikán podporuje obnovu Ninivské planiny

Analyzovat encykliku Humanae vitae metodou Amoris letitia

Patriarcha Sako: chránit člověka je přednější než ropné studny

Biskupové V4: odvážně za Evropu a za pomoc blízkovýchodním uprchlíkům k návratu do vlasti

Pastýři církve potřebují modlitbu, aby neodstraňovali klíč k poznání

Papež ke studentům: nenásledujete slepě neviditelnou ruku trhu

Římský biskup k metodistům: Znamení Ducha v jiných vyznáních v nás působí radost

Papež: Říkáme si křesťané, ale nevěříme v Boha ani v člověka

Svatý otec: Veškerý náš život probíhá mezi úbočím víry a propastí strachu

Papež: Násilí a nespravedlnost ve jménu náboženství těžce uráží Boha

 Nově na webu
Svatý otec: Blahoslavení mrtví, kteří umírají v Pánu

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): O problémech s papežem

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Libanonský cedr - 100 let Orientálu

Rozhovory: Caravaggio zevnitř

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv říjen 17
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Starší zprávy >

Náš tip

Adolescence není patologie

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konfliktů

Růst víry v kněžském životě