Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Na Svatopetrském náměstí se před polednem shromáždilo 35 tisíc lidí, aby si vyslechli sváteční promluvu Petrova nástupce před mariánskou modlitbou Anděl Páně. Papež František rozvíjel téma dnešní liturgické slavnosti rozjímáním o různých světlech, která udávají směr a mezi nimiž je třeba volit.

„Existují například blikavá světla, která zasvítí a hasnou jako malé životní radosti, které, třebaže jsou dobré, nestačí, poněvadž trvají krátce a nedají pokoj, který hledáme. Potom jsou oslňující světla ramp, peněz a úspěchu, která slibují všechno a hned. Jsou lákavá, ale jejich síla oslepuje a ze snů o slávě přivádějí do neproniknutelných temnot. Mudrci se rozhodují následovat stálé světlo, laskavé světlo, které nehasne, protože není z tohoto světa: přichází z nebe a září. Kde? V srdci.
Toto pravé světlo je světlem Pánovým, nebo lépe, je to samotný Pán.“

Svoji promluvu pak zakončil:

„Jak najít toto božské světlo? Následujme příklad mudrců, kteří, jak plyne z popisu evangelia, jsou neustále v pohybu. Kdo totiž chce světlo, vychází ze sebe a hledá, nezůstává v uzavřenosti a bez pohnutí, aby sledoval dění kolem, nýbrž dává všanc svůj život, vychází ze sebe. Křesťanský život je neustálé putování, tvořené nadějí a hledáním; putování, které jako v případě mudrců pokračuje, i když hvězda na chvíli zmizí z očí. Na této cestě jsou také úskalí, kterým je třeba se vyhnout: mělké a mondénní řeči, které brzdí krok; paralyzující vrtochy egoismu; prohlubně pesimismu, v jehož léčkách vázne naděje. Tyto překážky bránily velekněžím a učitelům Zákona, o nichž mluví dnešní evangelium. Oni věděli, kde je světlo, ale nevydali se na cestu. Když se jich Herodes ptal, kde se má Mesiáš narodit, věděli, že v Betlémě. Věděli, ale nehnuli se. Jejich poznání bylo marné. Věděli toho tolik, ale bylo to k ničemu, všechno promarnili. Nestačí vědět, že se Bůh narodil, pokud se nenarodí v srdci. Bůh se narodil, ano, ale narodil se v tvém srdci? Narodil se v mém srdci? Narodil se v našem srdci? Tak Jej nalezneme jako mudrcové s Marií a Josefem ve stáji.
Mudrci to dokázali, nalezli Dítě, „padli na zem a klaněli se mu“ (Mt 2,11). Nejenom se dívali, nejenom při té příležitosti pronesli modlitbu, dříve než odešli, nýbrž klaněli se. Vstoupili do osobního společenství lásky s Ježíšem. Potom Mu darovali zlato, kadidlo a myrhu, tedy to nejcennější co měli. Učme se od mudrců dávat Ježíšovi nejenom volný čas a někdy nějakou tu myšlenku, jinak se nám nebude dostávat světla. Vydejme se jako mudrci na cestu, odějme se světlem, následujme Ježíšovu hvězdu a celou svou bytostí se klanějme Pánu.“

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy promluvy před Angelus je ZDE

Po hlavní promluvě věnoval římský biskup pozornost těm východním křesťanským komunitám, kteří se drží Juliánského kalendáře a budou slavit Narození Páně zítra (7.ledna) . „V duchu radostného bratrství“ jim popřál, aby je „nové zrození Pána Ježíše naplnilo světlem a pokojem“.

Dnešní slavnost - lidově zvaná Tří králů - je v Itálii volným dnem, který je ve zdejších domácnostech důležitý také proto, že děti toho dne dostávají dárky. Do tohoto kontextu zapadá také dnešní papežova iniciativa rozdat přítomným kapesní vydání knížky, obsahující papežovy reflexe a modlitby pronesené během loňského Svatého roku. Ještě před tím papež František pozdravil účastníky folkloristického tříkrálového průvodu, který každoročně v tento den přichází na Svatopetrské náměstí, podpořil jeho konání i v ostatních evropských městech jako iniciativu, jejímž cílem je šířit hodnoty solidarity a bratrství, a potom řekl:

„Mudrcové nabízejí Ježíši svoje dary, ale ve skutečnosti je pravým Božím darem sám Ježíš. On je totiž Bůh, který se nám dává. V Něm spatřujeme milosrdnou tvář Otce, který nás očekává, přijímá a vždycky odpouští; tvář Boha, který s námi nikdy nejedná podle našich skutků či podle našich hříchů, nýbrž jedině podle nezměrnosti Svého nevyčerpatelného milosrdenství. A když je řeč o darech, řekl jsem si, že vám také něco dám. Velbloudi tu nejsou, ale mám pro vás dárek. Knížečku Obrazy milosrdenství (Icone di misericordia). Božím darem je Ježíš, Otcovo milosrdenství, a proto, abychom si připominali tento Boží dar, dávám vám tento dárek, který vám rozdají chudí, bezdomovci a migranti spolu s dobrovolníky a řeholníky, které všechny srdečně zdravím a ze srdce jim děkuji. Přeji vám rok spravedlnosti, odpuštění a pohody, ale především rok milosrdenství. K tomu vám dopomůže zmíněná knížečka kapesního formátu, kterou můžete nosit s sebou. Nezapomeňte mi, prosím, darovat také dárek svojí modlitby za mne. Pán vám žehnej.“

Po společné mariánské modlitbě Anděl Páně Petrův nástupce všem požehnal.

(mig)