Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Na dnešek připadá třetí neděle adventní, charakterizovaná výzvou svatého Pavla: „Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se. [...] Pán je blízko“ (
Flp 4,4-5). Apoštol nás vybízí k radosti, která není jen povrchní nebo emotivní a není to ani světská či konzumní radost. Nikoli. Jde o autentičtější radost, jejíž chuť jsme povoláni objevit. Chuť pravé radosti. Radosti, která zasahuje nitro naší existence v očekávání Ježíše, který již přišel dát světu spásu, slíbeného Mesiáše, narozeného v Betlémě z Panny Marie. Bohoslužba slova nám pro porozumění a prožití této radosti poskytuje vhodný kontext. Izaiáš mluví o poušti, vyprahlé stepi (
Iz 35,1); prorok se obrací ke skleslým rukám, ochablým kolenům, sklíčeným srdcím, slepým, hluchým a němým (vv. 3-6). Je to rámec bezútěšnosti, neúprosný úděl bez Boha.
Konečně je však oznámena spása: „Vzmužte se, nebojte se! – říká prorok - [...] Hle, Bůh váš [...] přijde a spasí vás“ (srov. Iz 35,4). A vzápětí se všechno promění: poušť vykvete, útěcha a radost proniknou srdce (srov. vv.5-6). Tato znamení zvěstovaná Izaiášem vyjevující již přítomnou spásu se uskuteční v Ježíši. On sám to prohlašuje v odpovědi učedníkům, které poslal Jan Křtitel. Co říká Ježíš těmto poslům? „Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají“ (Mt 11,5). To nejsou slova, nýbrž fakta, která dokazují, jak spása, kterou Ježíš přináší, uchvacuje celé lidské bytí a přetváří jej. Bůh vstoupil do dějin, aby nás osvobodil z otroctví hříchu; rozbil mezi námi svůj stan, aby sdílel náš život, zahojil naše rány, obvázal naše zranění a daroval nám nový život. Radost je plodem tohoto spásného zásahu Boží lásky.
Jsme povoláni nechat se strhnout k jásotu a radosti. Křesťan, který není radostný, něco postrádá anebo to není křesťan. Radost srdce, vnitřní radost nás nese vpřed a dodává nám odvahu. Pán přijde do našeho života jako osvoboditel, přijde nás vysvobodit z každého vnitřního i vnějšího otroctví. On nám ukazuje cestu věrnosti, trpělivosti a vytrvalosti, aby se při Jeho návratu naplnila naše radost. Vánoce jsou blízko, znamení jejich blízkosti jsou zjevná na našich ulicích a domech; také tady na tomto náměstí stojí jesličky a vánoční strom. Tato vnější znamení nás vybízejí, abychom přijali Pána, který bez ustání klepe na naše dveře, naše srdce, a přibližuje se nám; vybízejí nás, abychom Pána rozpoznávali v bratřích, kteří procházejí okolo nás, zejména v těch nejslabších a potřebných.
Dnes jsme vybízeni se radovat z nastávajícího příchodu našeho Vykupitele a jsme povoláni sdílet tuto radost s druhými, těšit a dodávat naději chudým, nemocným, osamoceným a nešťastným lidem. Panna Maria, služebnice Páně ať nám pomáhá naslouchat Božímu hlasu v modlitbě a sloužit Mu soucitně v bratřích, abychom se přichystali na Vánoce a připravili své srdce k přijetí Ježíše.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
