Rádio Vaticana

Vatikán. Kéž nám Pán dává milost křesťanské chudoby, protože lidé neprominou knězi, který lne k penězům, kázal dnes papež František v Domě sv. Marty. Při ranní mši svaté s ním koncelebrovali sekretáři apoštolských nunciů, kteří do Říma přijeli na jubilejní pouť, organizovanou státním sekretariátem Svatého stolce.

V dnešním evangeliu (Lk 19,45-48) Ježíš vyhání z chrámu prodavače, kteří z domu modlitby udělali lupičské doupě. Pán nás tu vede k pochopení toho, kde zasévá antikrist, nepřítel, ničitel Jeho království, vysvětlovat papež. Touto zlou setbou je lpění na majetku. Srdce lnoucí k penězům je srdcem modloslužebníka. Ježíš říká, že nelze sloužit dvěma pánům, Bohu a mamonu. Bohatství je protikladem Pána, zdůraznil papež. Máme však možnost volby:

“Volit si Pána, který je Bohem, Pánův dům, který je domem modlitby, setkání s Pánem, Bohem lásky. Pán – mamon vstupuje do Božího domu, snaží se o to neustále. Prodavači v chrámu, kteří měnili peníze anebo prodávali různé předměty, si totiž pronajímali svá místa od kněží. A kněžím z nich plynul nájem. Mamon je pán, který může zničit náš život a dovést jej ke špatnému konci, bez štěstí a radosti ze služby pravému Pánu, který jediný je s to dávat opravdovou radost.“

Stojíme tu před osobní volbou, pokračoval Svatý otec a ptal se: Jak se stavíte k penězům? Lpíte na majetku?

“Boží lid má vyvinutý smysl pro přijetí a svatořečení kněze, stejně jako pro jeho odsouzení – lid Boží totiž dokáže odsoudit. Promíjí kněžím mnohé slabosti a hříchy, ale dvojí odpustit nemůže – lpění na penězích a zlé nakládání s lidmi. Nemůže spolknout, když kněz špatně jedná s lidmi a když lne k penězům. Jiné záležitosti, slabosti a hříchy lidu sice vadí, ale snaží se je ospravedlnit tím, že kněz je přece ubohý člověk, který žije tak sám. Boží lid v těchto případech nesoudí tak silně a bezvýhradně, protože dokáže pochopit. Nechápe ale postavení majetného pána, které z kněze činí majitele firmy, anebo knížete a stále výš a výš…“

Papež v této souvislosti připomenul „terafim“ , malé domácí modly, které uschovala Ráchel, Jákobova žena.

“Jak smutný je pohled na kněze, který dojde na konec života, je v agonii, kómatu, a kolem něj se jako supi snášejí synovci a neteře, aby zjistili, co vyzískají. Dopřejte dnes Pánu toto potěšení – opravdu hluboké zpytování svědomí. Ptejte se: Pane, jsi můj Pán, anebo – jako u Ráchel – je jím onen bůžek terafim, modla majetku? A buďte odvážní, stateční. Podstupte volbu. Volbu přiměřeného majetku i úspor, jak je tomu u poctivého pracovníka. Zištnost je však modloslužebnictvím a není povolena. Kéž nám Pán všem dává milost křesťanské chudoby.“

Ať nám Pán dává milost žít v chudobě dělníků, kteří pracují, vydělávají spravedlivou odměnu a nehledají více, zněla prosba, kterou papež František uzavřel dnešní kázání v Domě svaté Marty.

Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty

(jag)