RadioVaticana.va

   24. 5. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.2751
Poslechem z webových stránek.1800
Četbou textů na webových stránkách.3247
Poslechem i četbou.1882


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek
Váš e-mail:

Nejčtenější

Být poslušný a rozdávat lidem radost, takové je poslání křesťana

Papež oznámil jmenování pěti nových kardinálů

Benedikt XVI. o kardinálu Sarahovi: Liturgie církve je v dobrých rukách




Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory seniorů

Návštěva papeže v České republice





 
Publicistika

 Reportáže, reflexe, sloupky 

18.8.2016 

Luther a židé

recenze knihy Thomase Kaufmanna Luther Juden

Anna Foa

Když ředitel nacistického antisemitského časopisu „Der Strürmer“ Julius Streicher uslyšel při norimberském procesu, že je odsouzen k smrti, překvapivě se odvolal na spoluviníka a prohlásil, že na lavici obžalovaných by s ním měl sedět Martin Luther. Je skutečně pravda, že Lutherovy spisy byly hojně využívány nacisty v antisemistké propagandě a že z jeho reformy odvozovaly své rasistické a antisemitstké teze. Je tomu však skutečně tak, že Luther byl Hitlerovým předchůdcem, který transformoval dávné vzorce nepřátelství vůči židům v antisemitská schemata v pravém slova smyslu, založená na krvi a ideji, že židé jsou ze své přirozenosti a nikoli pouze kvůli náboženskému předsvědčení, jiní než křesťané? Právě tím se zabývá kniha Thomase Kaufmanna, profesora církevních dějin na univerzitě v Göttingen nazvaná „Lutherovi Židé“ (Luther Juden, Stuttgard: Reclam 2014; italsky Gli ebrei di Lutero, Torino: Claudiana 2016). Jde o téma, které –je třeba připomenout – v posledních desetiletích v rámci reflexí nad Shoah poskytlo prostor pro mnoho analýz a studií, s cílem vysvělit odkud se v Lutherově myšlení vzaly tak diametrálně odlišné formulace: na počátku jeho činnosti „filosemitské“ a na konci života silně antisemitské.

Kaufmann se ve své studii snaží najít společný kořem obou těchto odlišných Lutherových postojů ve vztahu „židovské otázky“ k jeho teologii a jeho reformačnímu dílu. Jde o vnitřní problém křesťanství a zejména luteránské reformace, který nemá souvislost s konkrétními Lutherovými vztahy s židovskými obcemi v tehdejším Německu. Ostatně - jak Kaufmann ukazuje – šlo o vztahy velmi řídké. Na mnoha místech, kde se Luther zdržoval, žádní židé nežili, a setkání Luthera se skutečnými židy lze spočítat na prstech jedné ruky. Židé se tu opět stávají – tak jako v katolicismu – figurkou v interní hře křesťanského světa, obráceným zrcadlem většiny. Navzdory tomu, jakkoliv nijak nezakořeněny v konkrétní zkušenosti s židy v jeho okolí, se Lutherovy postoje během dvaceti let radikálně změní, takže přejde od textu považovaného za jednoznačně filosemitský „Ježíš Kristus se narodil jako Žid“ z roku 1523 k textům z roku 1543 především „O židech a jejich lžích“, který obviňuje židy z nejhorších ničemností od magie po rituální vraždy a požaduje jejich vyhoštění.

Kde hledat červenou nit, která by ukázala spojitost dvou takto odlišných postojů? - táže se Kaufmann. Onou červenou nití je pro něho návrat k čistotě původní evangelní církve a čtení Starého zákona křesťanskou optikou. Tak jako se katolická církev podle Luthera vzdálila původní čistotě, tak se také židé vzdálili posvátným textům a nechali se nakazit Talmudem. Jde o postoj, který má leccos společného se středověkými útoky na Talmud, které v něm viděly novou herezi, s tím rozdílem, že zde se míří současně na židy i na katolickou církev. Nyní však, když Lutherova reforma se svým návratem kpůvodní čistotě textů zahájila radikální proměnu církve, už nic nebrání tomu, aby židé křesťanství přijali. Zde má původ očekávání, že židé nyní hromadně konvertují na Lutherem transformované náboženství a přijmou toto obnovené křesťanství za své. Namísto očekávaných masových přestupů se obrátil pod Lutherovým vlivem pouze jediný žid, rabín Jacob Gipher, pokřtěný jako Bernard.

Je to tedy zklamání, co stojí za změnou Lutherova postoje k židům? Nebo lépe řečeno, idea, že pokud židé nekonvertují ani na Lutherem reformované křesťanství, je tomu tak proto, že jejich obracení není možné? Ve vývoji Lutherových názorů je zřejmý přechod od očekávání konverzí k naprosté nedůvěře v možnost obrácení, který ústí v představování obrazu žida zpočátku jako nevěřícího ale nikoli radikálně odlišného od křesťana, a posléze jako tvora ďáblem svedeného a podobného přízrakům lidového antijudaismu, včetně nezbytné hotovosti k travičství či rituálním vraždám. Je to obraz, který – alespoň v pozdním díle – příkře kontrastuje s představou Luthera jako zastánce tolerance a svobody myšlení, jaká se etablovala v Německu v období pietismu a osvícenství.

Pro Kaufmanna je Lutherův antisemitismus v podstatě nejen „temnou stránkou jeho povahy“, ale „integrální komponentou jeho osoby a jeho teologie“. Jediným způsobem, jak chápat jeho smysl a jak vytrhnout jeho postavu z reinterpretace, jakou učinil nacismus – říká Kaufmann – je zasadit ho do dobového kontextu a číst jeho invektivy s vědomím tehdejších lidových představ i negativního nastavení humanistů a mužů kultury. Zkrátka v kontextu nenávisti. Možná je tu však ještě další faktor, který by měl být brán v potaz, totiž role, jakou v těchto staletích hrála politika konverzí. Všude tam, kde se - jako v Itálii s jejími ghetty - upřednostňovaly misie mezi židy, mohli židé existovat. Všude tam, kde jako ve Španělsku v roce 1492 nebo v luteránském Německu, byly misie vůči židům označeny za nemožné, na místo proselytismu nastupovalo vyhánění a násilí. Je třeba si uvědomovat, že i toto byl historický kontext, v němž Luther formuloval své invektivy proti židům.

Z vatikánského deníku L´Osservatore Romano z 13. srpna 2016
přeložila Johana Bronková

Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
3.12.16 Rezoluce UNESCO chce negovat biblické dějiny, říká židovsko-katolická komise
1.10.16 Přání papeže Františka k židovským svátkům
17.1.16 Papež v římské synagoze: Bůh s námi má plány spásy
10.12.15 Teologický dokument o katolicko-židovském dialogu
18.11.15 Papež František navštíví římskou synagogu



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Petrův nástupce přijal prezidenta USA

Papežův blahopřejný telegram k argentinskému státnímu svátku

Kardinál Bassetti novým předsedou Italské biskupské konference

Únos kněze a věřících na ostrově Mindanao

Církev bez mučedníků vzbuzuje nedůvěru

Papež k Italské biskupské konferenci: Vše, co v nás není láskou, oddaluje od Boha

P. Boulad SI: Dialog s muslimy je v patové situaci

Human Life International: Hlavní otázkou jsou práva a povinnosti rodičů

Soustrastný papežův telegram do Manchesteru

Duch svatý dává jistotu, že nás Ježíš spasil

Nepodléhejte rezignaci, žádal papež sestry Učednice Božského Mistra

Neoddalujme lidi, které přitáhl Duch, vyzýval papež v římské farnosti

 Nově na webu
Svatý otec: Denně je třeba se učit umění lásky

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): Politika posedlá nebem

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): O islámu, křesťanství a globalizaci

Rozhovory: Vztahy k FSSPX pro mne nejsou problémem vítězů či poražených

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv květen 17
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031    

Starší zprávy >

Náš tip

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konflitků

Růst víry v kněžském životě

Milosrdenství vyžaduje statečnost, vzdorujme teroru láskou