Nový portál Vatikánského rozhlasu

Počet lidí, kteří žádají o exorcismus, stále roste, potvrdil italskému týdeníku Tempi (14.5.2015) O. Cesar Truqui (foto). Exorcista, který žije mezi Itálií a Švýcarskem, se minulý měsíc účastnil desátého ročníku kurzu o exorcismu a modlitbě za osvobození od zla, který se konal na římské univerzitě Regina Apostolorum. Pro italský list popsal nejběžnější formy, jakými démon jedná v naší společnosti. A také to, jak se ho lze jednoduše vyvarovat, pokud tomu však člověk věří.

Mnozí lidé si myslí, že ďábel je pouhý mýtus, prohlásil papež František při jedné z četných ranních homilií v Domě svaté Marty, při kterých mluvil o satanovi. Pod jakými formami zlý duch vystupuje dnes?

“Ďábel působí stále stejně. Nepovšimneme si toho, pokud se v boji pro němu necvičíme. Nejzáludnějším způsobem jeho činnosti je pokušení – světce pokouší v jeho svatosti, hříšníka v jeho hříchu. To je nejběžnější styl, ale existují také další. Jeden, dnes velice rozšířený, se nazývá relativismus. Ježíš v Janově evangeliu (Jan 8,44) satana nazývá „lhářem a otcem lži“. Chce nás totiž přesvědčit, že máme sami rozhodovat o tom, co je dobré a zlé. Ubezpečuje nás v tom, že neexistuje objektivní dobro. Tato vize je nám dnes předkládána na globální úrovni, a proto není náhodou, že Benedikt XVI. mluvil o „diktatuře relativismu“: jelikož není možné s jistotou stanovit, co je pro celek dobré a zlé, někdo jiný volí, co je dovoleno či nikoliv, co se považuje za trestný čin a co ne.“

Myslíte si, že je správné o ďáblovi mluvit. A to i před dětským publikem?

“Zkušenost jednoho mého přítele, faráře v horské farnosti, kam chodí hodně dětí, dokládá, že je to naopak velmi důležité. Při katechismu začíná příběhem o stvoření, jak jej vypráví začátek první knihy Mojžíšovy, a když se dostane ke třetí kapitole, vysvětluje pád člověka, svedeného ďáblem, jako vzpouru prostého tvora proti Bohu. Pokud skrýváme ďáblovu existenci, ohrožujeme víru. Bez pochopení toho, kdo je satan a jeho volba, která vede k zavržení, nelze pochopit ani vtělení a církev, vedoucí ke spáse.“

Proč?

“Jestliže ďábel neexistuje, proč by se Bůh vtěloval? V prvním Janově listu čteme, že Boží Syn přišel proto, aby ďáblově činnosti udělal konec. Toto tvrzení je zásadní proto, abychom pochopili Kristovo spásonosné tajemství. Můj přítel farář dále dětem při katechismu vysvětluje, jak nad zlem zvítězit. Mluví o andělech a Panně Marii – tedy onom nejnepatrnějším tvoru, který byl povolán, aby porazil nejpyšnějšího ze stvořených duchů. Děti se toho nebojí, naopak, dokonale chápou, že stačí stát na straně všemohoucího Boha, proti kterému cokoli stvořeného nic nezmůže.“

Podle papeže Františka usiluje zlý duch o destrukci rodiny. Papež řekl, že „rodina nikdy dříve nebyla takto napadána“. Jak na ni ďábel útočí?

“Naši společnost vábí individualistické ideologie, životní styly a myšlení. Je kupříkladu rozšířeno přesvědčení, že když se někomu nelíbí jeho manžel nebo manželka, bude mu lépe, když se rozvede. Přitom se zapomíná na důsledky, které ponesou děti a společnost. Tato mentalita odporující rodině je s ďáblem duchovně spřízněná, protože zlý duch dobře ví, že osamocený člověk bez opěrných bodů je manipulovatelný a nestabilní. Když ještě dnes ve svých padesáti letech pomyslím na své rodiče, kteří se odjakživa milují, přináší mi to útěchu a dodává odvahu, zatímco děti rozvedených rodičů jsou mnohem slabší a nejisté. Existuje ďábel, specializovaný na útoky na rodinu. Je to Asmodeus, o kterém se zmiňuje kniha Tobiáš. Projevuje se při mnoha exorcismech, jak si pamatuji na exorcismy otců Gabriela Amortha a Francesca Bamonteho, kterým jsem byl přítomen. Vzpomínám si na jeden velice semknutý snoubenecký pár, který se připravoval na manželství, navzdory tomu, že se dívka musela podrobit osvobozujícímu exorcismu. Ďábel zuřil a zapřísahal otce Amortha, aby svátosti manželství zabránil, jinak prý dívku zabije. Samozřejmě to byla hrozba lháře a nic takového se nestalo.“

Jaké prostředky ďábel používá, aby oslabil víru?

“Ideologii, technologii a všechny audiovizuální prostředky kvůli propagandistické síle, jakou mají, a myšlenkám, jaké přenášejí. Nejmocnějším takovým nástrojem je internet. Zatímco televize je snázeji ovladatelná a většinou se na ni díváme ve skupině, internet je nástroj, který se používá individuálně. Člověk v osamění před svým počítačem má přístup ke všemu bez kontroly a omezení.“

Co se týče ideologií, ty soudobé nepopírají existenci Ježíše, ale oddělují jej od učitelského úřadu církve, stvoření a přírody. Proč to dělají?

“Je jednodušší Boha rozdělit a zkreslit, než popřít jeho existenci. Ďábel stále rozděluje a staví do protikladu Ježíšovu benevolenci a špatnost církve, která údajně člověku nedopřává svobodu, aby dělal, co chce. Zastáncům takovéto dichotomie je třeba navrhnout důkladnou četbu evangelia, aby pochopili, kdo je Kristus. Pouze tak se z Ježíšova obrazu vytratí dobrota za každou cenu, kterou si do něj mnozí rádi přikreslují. Ježíš totiž projevuje milosrdenství vůči hříšníkům ve stejné míře, v jaké neustupuje zlu a hříchu, ze kterých se snaží člověka vysvobodit. Z této benevolentní vize pak vyplývá další omyl. Domníváme se, že když kvůli přijetí lidí opustíme pravdu, konečně naplníme kostely. Opak je pravdou. Dnes je zjevné, že od zesvětštělé církve se svět stále více oddaluje.“

„Ďábel existuje a je nutné s ním bojovat. Není to pouze ojedinělý střet, ale trvalý zápas“. To jsou opět slova papeže Františka. Jaké nástroje, vyjma exorcismu, máme k tomuto boji?

“Prostředky k tomu, abychom vnímali každodenní, rozšířené a v rámci sociálního kontextu rostoucí pokušení a abychom je překonávali, jsou ty, které nám zanechal Ježíš. Je v podstatě snadné pokušení předcházet účastí na svátostech eucharistie a smíření, každodenní modlitbou a modlitbou růžence.“

Spolu se všeobecným zlem narůstají také případy posedlosti, které vyžadují exorcismus. Proč?

“Je jisté, že přibývají sekty, ale především roste pověřčivost a prázdnota, daná ateismem. Lidé tak cítí nutkání, aby odpovědi na své otázky hledali u mágů, čarodějů, hadačů nebo všeobecně v esoterických ritech. Tady spočívá větší nebezpečí než v drogách nebo zhýralosti. Bůh sám tyto věci v Bibli zakazuje, protože v nich jedná pouze ďábel. Kupříkladu se o tom mluví v třetí knize Mojžíšově: „Nebudete provádět věštění ani zaříkání“ (Lv 19,26), ale také v Deuteronomiu: „Nenajde se u tebe nikdo, (…) kdo by provozoval věštění, zaříkání, hadačství nebo čarodějnictví, nikdo, kdo by užíval kouzel, kdo by se dotazoval přízraků a věštců, kdo by vyvolával mrtvé. Neboť kohokoli, kdo dělá takové věci, si Jahve, tvůj Bůh, oškliví a právě pro tyto ohavnosti Jahve, tvůj Bůh, zahání před tebou ony národy. Neboť ony národy, které vyháníš, poslouchaly kouzelníky a věštce, ale tím Jahve, tvůj Bůh, tebe nezaopatřil. Prorok, který by se opovážil mým jménem říkat, co jsem mu neporučil, nebo který by mluvil ve jménu jiných Bohů, takový prorok musí zemřít“ (Dt 18,10-12.14.20). Protože, jak bylo řečeno, ve zmíněných skutcích jedná pouze ďábel, Bůh nemůže zasáhnout ve chvíli, ve které jsou vykonávány, jinak by nastal rozpor. Připomínám, že také rozšířené praktiky jako New Age nebo reiki jsou rovněžtak nebezpečné, protože se jimi vyvolávají duchové.“

To jsou tedy hlavní důvody, proč jsou dnes obřady exorcismu potřebnější?

“Ano, ale na druhé straně je tu nedostatek v seminární formaci. Ačkoli je exorcismus svátostina, v seminářích se mu neučí a nemluví se o něm. Kněží pak vnímají rostoucí potřebu, na kterou nedokážou reagovat. Proto se našeho kurzu účastní stále více kněží i laiků. Letos to bylo 150 kněží.“

Způsobila to Bergogliova kázání?

“Pro nás rodáky z Latinské Ameriky jsou jeho kázání úplně normální. Mluví o ďáblovi přirozeně, jako farář, kterému leží na srdci jemu svěřené duše. Člověk ze Západu tyto věci bohužel vnímá jako něco vzdáleného, ale papežova vytrvalost má kladný účinek. Odhaluje totiž, jak se věci doopravdy mají.“

říká pro italský list exorcista O. Cesar Truqui.

Přeložila Jana Gruberová