Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   28. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

 Cesty mimo Itálii 

28.11.2014 

Papež v Turecku – 1. den

Ankara. 1. Setkání s prezidentem Erdoganem.
2. Návštěva papeže na vládním úřadě pro náboženské záležitosti a setkání s představiteli muslimské obce.

ad 1. Pět minut po deváté hodině ranní začala šestá zahraniční apoštolská cesta papeže Františka. Cílem třídenní pouti je Turecko, které navštěvuje jako čtvrtý papež (po Pavlu VI., Janu Pavlu II. a Benediktu XVI.), a její první etapou hlavní město Ankara. Airbus italských aerolinek tu přistál na mezinárodním letišti Esemboğa po tříhodinovém letu, během kterého Svatý otec krátce pozdravil novinářský doprovod.

”Vaše práce je podporou, pomocí a službou světu, aby se obeznámil s humanitární a náboženskou činností. Turecko je v této chvíli svědkem a také nabízí pomoc mnoha uprchlíkům v konfliktních oblastech.”

Poté papež novináře odkázal na tiskovou konferenci při zpátečním letu. Palčivé drama syrského a iráckého konfliktu tak od samého počátku provázelo papežův pobyt v Turecku a stalo se konstantou jeho dnešních promluv. Turecko na svém území přijalo více než půdruhého milionu uprchlíků ze sousedních zemí, což papež vysoce ocenil, zároveň však silně naléhal na neodkladné řešení krize.

První protokolárně danou zastávkou dnešního programu bylo mauzoleum Mustafy Kemala, zvaného Atatürk, tedy otec Turků. Papež uctil památku zakladatele a prvního prezidenta Turecké republiky a zanesl zápis do Zlaté knihy mauzolea.

”Vyjadřuji své nejsrdečnější přání, aby Turecko, přirozený most mezi dvěma světadíly, bylo nejenom křižovatkou cest, ale také místem setkání, dialogu a pokojného soužití mužů a žen dobré vůle všech kultur, etnik a náboženství.”

Znělo papežské poselství tureckému národu. Z místa posledního odpočinku zakladatele laického tureckého státu se papežská kolona za doprovodu jízdní čestné stráže vydala do prezidentského sídla, kde se konalo oficiální přijetí. Návštěvu Petrova nástupce doprovázejí mimořádná bezpečností opatření, do kterých turecká vláda nasadila více než pět tisíc policistů. Vatikánská delegace proto projížděla zcela vylidněnými ankarskými ulicemi až do nové monumentální prezidentské rezidence, tzv. Bílého paláce.

Papež byl v paláci, otevřeném letos v říjnu u příležitosti 92. výročí založení Turecké republiky, vůbec prvním oficiálním hostem. Kontroverzní komplex se rozkládá na území přírodní rezervace a zabírá plochu dvou set tisíc čtverečních metrů. Svou tisícovkou pokojů a oválnou pracovnou si v ničem nezadá s Bílým domem či Kremlem. Podle tureckých sdělovacích prostředků se náklady na stavbu vyšplhaly na 350 milionů euro. Papežova návštěva tudíž vyvolala četné polemiky ochránců přírody a turecké komory architektů, která papeže veřejným dopisem vyzvala, aby do paláce nevstupoval. Jak ovšem vysvětlil Svatý stolec, obdobná žádost je nepřijatelná, protože podle běžných norem mezinárodního protokolu musí státní host přijmout místo nabízené k oficiálnímu přijetí.

Po soukromém rozhovoru s tureckým prezidentem Recepem Erdoganem a premiérem Ahmetem Davutoglu se konalo setkání s vysokými státními představiteli, které obsáhlým projevem uvedla hlava Turecké republiky. Prezident Erdogan vyjádřil své znepokojení nad rostoucí islamofobií, která se šíří západním světem a ztotožňuje islám se zlem a terorismem, což miliony muslimů zraňuje. Nejvyšší turecký státní představitel proto vyzval křesťany a muslimy ke společnému boji proti předsudkům a dalším hrozbám dnešního světa – nesnášenlivosti, rasismu a diskriminaci.

Rovněž jádrem papežovy promluvy bylo odsouzení fanatismu, fundamentalismu a iracionálních fobií, které nepřispívají k porozumění. A také Svatý otec volal po jednotě věřících z různých náboženství.

”Potřebujeme dialog, který prohloubí poznání a pronikavě docení množství toho, co nás spojuje, a současně nám umožní moudře a klidně zvážit rozdíly, abychom se z nich mohli poučit. Je zapotřebí trpělivě rozvíjet závazek vytváření pevného míru založeného na respektování základních práv a povinností pojících se k důstojnosti člověka. Na této cestě lze překonat předsudky a falešné obavy a přenechat prostor úctě, setkání a rozvoji těch lepších energií ku prospěchu všech.

Pokud však chceme dospět k tomuto cíli, připomenul papež, je zcela zásadní, aby se muslimští, židovští a křesťanští občané těšili stejným právům a respektovali stejné povinnosti. Petrův nástupce zejména poukázal na svobodu vyznání a vyjadřování. Pokud budou účinně zaručeny všem, řekl, podnítí rozkvět přátelství a stanou se výmluvným znamením pokoje.

“Blízký východ, Evropa i svět očekávají tento rozmach. Zejména Blízký východ je již dlouhé roky dějištěm bratrovražedných válek, které jako by vznikaly jedna z druhé, jako by jedinou možnou odpovědí na válku a násilí musela být vždycky nová válka a další násilí.“

Jak dlouho ještě bude muset trpět Blízký východ nedostatkem míru?, tázal se dále Svatý otec a vyzýval: Nesmíme si zvyknout na pokračování konfliktů, jako by nebyla možná změna situace k lepšímu! S pomocí Boží můžeme a musíme stále obnovovat odvahu k míru! Tento postoj vede k věrnému, trpělivému a rozhodnému využívání všech vyjednávacích prostředků a k dosažení konkrétních cílů míru a udržitelného rozvoje.

“…k dosažení cíle tak vysokého a naléhavého může významně přispět mezináboženský a mezikulturní dialog, takže bude odložena jakákoli forma fundamentalismu a terorismu, které vážně pošlapávají důstojnost všech lidí a manipulují náboženstvím. Proti fanatismu a fundamentalismu, proti iracionálním fobiím, které podněcují nedorozumění a diskriminace, je nezbytné klást solidaritu všech věřících. Jejími pilíři jsou úcta k lidskému životu a náboženské svobodě, jež je svobodou kultu a svobodou žít podle náboženské etiky, dále úsilí zaručit všem to, co je nezbytné k důstojnému životu, a konečně péče o životní prostředí.“

Zvláště naléhavě toho dnes mají zapotřebí státy Blízkého východu, aby mohly konečně úspěšně rozvinout mírový proces, odmítnou válku a násilí, následovat dialog, právo a spravedlnost, zdůraznil papež František.

“Až do dnes jsme totiž bohužel svědky vážných konfliktů. Zvláště v Sýrii a Iráku teroristické násilí nejeví známky ústupu. Jsou pošlapávána nejelementárnější humanitární práva vězněných a celých etnických skupin; došlo a dosud dochází k těžkému pronásledování poškozujícímu menšiny, zejména - ale nejenom - křesťany a jezídy. Stovky tisíc lidí bylo nuceno opustit svoje domy a svoji vlast, aby si zachránili život a zůstali věrni svojí víře.

Papež ocenil pomoc Turecka, které velkodušně přijalo velké množství uprchlíků, a upozornil mezinárodní společenství na morální povinnost této zemi pomáhat v péči o uprchlíky.

“Spolu s nezbytnou humanitární pomocí není možné zůstávat lhostejnými před tím, co vyvolalo tyto tragédie. Zdůrazněním toho, že je dovoleno zastavit nespravedlivého útočníka, vždy však při respektování mezinárodního práva, chci také připomenout, že nelze svěřit řešení tohoto problému pouze vojenské odpovědi. Je zapotřebí mocného společného úsilí, založeného na vzájemné důvěře, která umožní trvalý mír a dovolí, aby se konečně začalo investovat nikoli do zbraní, ale do opravdového zápasu, jenž je hoden člověka, totiž do boje proti hladu a nemocem, za udržitelný rozvoj a ochranu stvoření a do odstraňování mnoha forem chudoby a marginalizace, jež nechybějí ani v moderním světě.“

Turecko nese velkou zodpovědnost: jeho rozhodnutí mohou být značnou pomocí při setkávání civilizací a při hledání průchodných cest míru a autentického pokroku, prohlásil papež František před závěrečným rozloučením s tureckými státními představiteli.

“Kéž Nejvyšší žehná a chrání Turecko a pomáhá mu být účinným a přesvědčeným tvůrcem pokoje!“

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy papeže Františka na uvítanou je ZDE.

ad 2. Druhým a posledním bodem dnešního programu bylo setkání Petrova nástupce s nejvyššími muslimskými představiteli na vládním úřadě pro náboženské záležitosti. Ačkoli je Turecko laický stát, je 98% jeho obyvatelstva islámského vyznání, z čehož přibližně 70% tvoří sunnité a 30% šíité. Diyanet, jak se zmíněný vládní úřad nazývá, byl zřízen v roce 1924 po zrušení kalifátu. Jeho nynějším předsedou je prof. Mehmet Gormez, který papeže přijal nejprve k soukromému rozhovoru a potom uvedl na setkání s ostatními členy muslimské obce v Turecku.

Papež František ve své promluvě řekl, že navazuje na tradici dobrých vztahů s tureckými náboženskými představiteli, připomněl zdejší návštěvu Benedikta XVI. v roce 2006 a zdůraznil, že bez setkání s komunitami jiných náboženských vyznání by papežská cesta nesplnila svůj účel. Je výrazem přátelství, které – řekl papež - má „zvláštní význam v této době krize, která se v některých oblastech světa stává pro celé národy vskutku dramatickou“.

Probíhají války, které zasévají oběti a zmar, mezietnická a mezináboženská napětí, hlad a chudoba, jež sužují stovky milionů lidí, škody na životním prostředí, vzduchu, vodě i zemi.
Opravdu tragická je situace na Blízkém východě, zejména v Iráku a Sýrii. Všichni trpí důsledky konfliktů, a humanitární situace je skličující. Myslím na četné děti, na utrpení mnoha matek, starých lidí, uprchlíků a utečenců, na násilí každého druhu. Zvláštní znepokojení budí fakt, že celé komunity, zejména - ale ne jenom - křesťané a jezídi, vytrpěly a dosud trpí od extremistické a fundamentalistické skupiny nelidské násilí kvůli svojí etnické a náboženské příslušnosti. Byli vyhnáni ze svých domovů, museli opustit všechno, aby zachránili svůj život a nezapřeli svoji víru. Násilí postihlo také sakrální budovy, náboženské památky a symboly a kulturní dědictví, jako by měla být zničena jakákoli stopa, jakákoli památka po druhém.
Jako náboženští představitelé máme povinnost odsoudit každé porušení důstojnosti a lidských práv. Lidský život, dar Boha Stvořitele, má posvátný charakter. Proto násilí, které hledá náboženské ospravedlnění, zasluhuje nejrozhodnější odsouzení, protože Všemohoucí je Bůh života a pokoje. Ode všech, kdo tvrdí, že se Mu klanějí, svět očekává, že budou muži a ženami pokoje, schopní žít jako bratři a sestry i přes etnické, náboženské, kulturní a ideologické rozdíly.

Po tomto odsouzení musí následovat společná snaha o nalezení vhodných řešení. To vyžaduje spolupráci všech stran: vlád, politických a náboženských leaderů, představitelů občanské společnosti a všech mužů a žen dobré vůle. Zvláště představitelé náboženských komunit mohou poskytnout cenný vklad hodnot, které se vyskytují v jejich tradicích. My, muslimové a křesťané, jsme nositeli nedocenitelných duchovních pokladů, včetně některých společných prvků, třebaže rozvíjených podle vlastních tradic: klanění se milosrdnému Bohu, vztah k praotci Abrahamovi, modlitba, almužna, půst... tyto upřímně žité prvky mohou proměnit život a dát bezpečný základ důstojnosti a bratrství mezi lidmi. Uznání a rozvíjení této duchovní pospolitosti prostřednictvím mezináboženského dialogu nám pomáhá prosazovat a bránit ve společnosti také morální hodnoty, pokoj a svobodu (srov. Jan Pavel II., Promluva ke katolické komunitě v Ankaře, 29. listopadu 1979). Společné uznání posvátnosti lidské osoby podporuje společný soucit a solidaritu i faktickou pomoc ve vztahu k těm, kdo nejvíce trpí. V této souvislosti bych rád vyjádřil svoje uznání za vše, co turecký lid, muslimové i křesťané, konají pro stovky tisíc lidí, kteří utíkají ze své vlasti kvůli konfliktům. Je to konkrétní příklad toho, jak společně sloužit druhým, příklad hodný povzbuzení a podpory.

Řekl papež František na setkání s muslimskou obcí na vládním úřadě pro náboženské záležitosti v Ankaře. Apoštolská cesta bude pokračovat zítra v Istanbulu, kam se papež vydá v sobotu ráno.

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy papeže Františka při setkání s muslimskou obcí je ZDE.

Další články z podrubriky Cesty mimo Itálii

(RaVat)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
30.11.14 Většina lidí chce mír, někdy však nemá sil se jej dovolat
30.11.14 Papež v Turecku - 3. den
29.11.14 Společná naděje neklame, protože stojí na věrnosti Boží
29.11.14 Papež v Turecku - 2. den
28.11.14 Náboženská svoboda umocňuje přátelství



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti