Řím.
Papež František v 17 hodin odpoledne opustil Vatikán a odjel do zdravotnického centra Panny Marie od Božské Prozřetelnosti, které v římské čtvrti Boccea provozuje katolická nadace Dona Gnocchiho. Svatý otec tu slavil mši na památku Večeře Páně a pronesl krátkou homilii.
“Slyšeli jsme, co Ježíš při poslední večeři udělal. Je to gesto na rozloučenou. Je to jako odkaz, který nám nechává. On je Bůh a stal se služebníkem, naším sluhou. To je jeho dědictví. Také vy si máte vzájemně sloužit. Ježíš se vydal touto cestou z lásky a také vy se máte vzájemně milovat, sloužit si a být v lásce. To je dědictví, které nám Ježíš nechává. Gesto umývání nohou, které činí, je symbolické. Vykonávali je otroci, sluhové. Myli nohy stolovníkům, lidem, kteří přicházeli na oběd nebo na večeři, protože v té době byly cesty prašné. Když vstoupili do domu, bylo nutné umýt si nohy. Ježíš činí toto gesto, tuto práci a službu, která náležela otrokům a sluhům. Nechává nám to jako dědictví. Máme si navzájem sloužit. Církev proto dnes, kdy se připomíná Poslední večeře, při které Ježíš ustavil eucharistii, při obřadech také činí toto gesto umývání nohou. Připomíná nám, že máme být jeden pro druhého služebníkem. Nyní vykonám toto gesto, ale všichni ve svém srdci mysleme na druhé a mysleme na ně v lásce, jakou nám Ježíš přikazuje. Mysleme také na to, jak můžeme druhým lépe sloužit, protože to od nás Ježíš chtěl.“
Řekl papež František a přistoupil k obřadu mytí nohou osmi pacientům a čtyřem pacientkám ve věkovém rozmezí 16 a 86 let. Byli mezi nimi nositelé dočasných i chronických patologií ortopedického, neurologického a onkologického původu, z římských a milánských středisek nadace. Většina pocházela z Itálie, nechyběli však také zahraniční pacienti. Pětasedmdesátiletý Hamed z Libye je muslim, zatímco Osvaldinho původem z Kapverd byl jako šestnáctiletý paraplegik vůbec nejmladší z celé skupiny. Sedmadvacetiletá Etiopanka Giordana s diagnózou spastická tetraplegie žije v milánském centru nadace Otce Gnocchiho už dvacet let. Píše básně a pracuje pro nadační rozhlasovou stanici. Před dvanácti lety pozdravila osobně Jana Pavla II., který nadaci přijal při zvláští audienci u příležitosti stého výročí narození jejího zakladatele. Trvalým domovem se nadace stala také pro ostantní italské pacienty, mezi nimiž byli nejstarší Angelica a Pietro, kterým je oběma 86 let.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
