Dobrý den, drazí bratři a sestry,
Dnes je třetí neděle adventní, zvaná někdy neděle Gaudete, tedy neděle radosti. V liturgii zaznívá několikrát pozvání k radosti a veselí. Proč? Protože je nablízku Pán. Narození Páně je blízko. Jako matka nás povzbuzuje církev, abychom s důvěrou pokračovali v duchovní cestě a mohli tak slavit s novým jásotem svátky Vánoc. Křesťanské poselství se nazývá evangelium, tzn. „dobrá zpráva“, zvěst radosti pro celý lid. Církev není útulkem pro smutné lidi, církev je domovem radosti! A ty, kteří jsou smutní najdou v ní radost, objeví v ní opravdovou radost!
Avšak evangelní radost není ledajaká. Má svůj důvod v poznání, že jsme přijati a milováni Bohem. Jak nám dnes připomíná prorok Izaiáš (srov. 35,1-6.8.10), Bůh je Ten, který nás přichází spasit a pomáhá především malomyslným. Jeho příchod k nám nás umocňuje, upevňuje, dodává nám odvahu, rozradostňuje a dává rozkvést poušti a stepi, tj. našemu životu, jestliže vyprahne. A kdy se náš život stává vyprahlým? Když je bez vody Božího Slova a Jeho Ducha lásky. Jakkoli jsou naše omezení a naše vyprahlost obrovské, nesmíme ochabovat a váhat před těžkostmi ani před svými slabostmi. Naopak, jsme povoláni posílit svoje ruce, upevnit ochablá kolena, mít odvahu a nestrachovat se, protože náš Bůh nám prokazuje vždycky svoje veliké milosrdenství. On nám dává sílu, abychom šli dál. On je vždycky s námi, aby nám pomáhal jít dál. Je Bohem, který nás má rád, miluje nás, a proto je s námi, aby nám pomohl, posilnil nás a umožnil nám pokračovat. Odvahu! Stále kupředu! Díky jeho pomoci můžeme vždycky znovu začínat od začátku. Jak začít od začátku? Někdo mi může říci: „Ne, Otče, já jsem toho vyvedl tolik… Jsem velký hříšník, velká hříšnice… Já nemohu začít od začátku!“ Mýlíš se! Můžeš začít od začátku! Proč? Protože On tě očekává, je ti nablízku, má tě rád, On je milosrdný a odpouští, On ti dává sílu začít od začátku! Všem. Jsme schopni znovu otevřít oči, překonat smutek a pláč a zazpívat novou píseň. A tato pravá radost zůstává i uprostřed zkoušky i utrpení, protože to není povrchní radost, ale sestupuje do nitra člověka, který se svěřuje a důvěřuje Bohu.
Křesťanská radost stejně jako naděje má svůj základ ve věrnosti Boha, v jistotě, že On dodržuje svoje sliby vždycky. Prorok Izaiáš vybízí ty, kteří ztratili cestu a propadli zármutku, aby se svěřili Pánově věrnosti, protože Jeho spása nebude otálet a změní jejich život. Ti kdo se cestou setkali s Ježíšem, zakusili v srdci zklidnění a radost, kterou jim nikdo a nic nebude moci vzít. Naší radostí je Ježíš Kristus, Jeho věrná láska je nevyčerpatelná! Když tedy nějaký křesťan zesmutní, znamená to, že se vzdálil od Ježíše. Pak je však zapotřebí nenechávat jej samotného! Musíme se za něho modlit a dát mu pocítit vřelost společenství.
Panna Maria kéž nám pomůže spěchat k Betlému, abychom se setkali s Dítětem, které se narodilo pro nás, pro naši spásu a radost všech lidí. Jí anděl pravil: „Raduj se, milostiplná, Pán s Tebou“ (Lk 1,28). Kéž nám vyprosí, abychom v rodině, v práci, ve farnosti a v každém prostředí žili radostí z evangelia. Niternou radostí, tvořenou úžasem a něhou. Takovou, kterou zakouší maminka, když se dívá na svoje právě narozené dítě a vnímá, že je Božím darem a zázrakem, za který lze jen děkovat!
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
