Vatikán.
Petrův nástupce se dnes opětovně vyjádřil své znepokojením nad panující „skartační kulturou“. Naše epocha oplývá výdobytky a nadějí, avšak zároveň v ní nechybí mocnosti a síly, působící vyřazování lidí. Odstraňování nejslabších je součástí běžné mentality, upozornil papež František na setkání s delegací
Institutu Dignitatis Humanae.
„Obětí této kultury jsou nejslabší a nejzranitelnější lidské bytosti – nenarozené děti, nejchudší lidé, staří a nemocní lidé, těžce postižení. Hrozí jim „skartace“ a vyloučení ze soukolí, které musí být za každou cenu efektivní. Takovýto falešný model člověka a společnosti je vlastně praktickým ateismem. Popírá totiž slovo Boha, který řekl: „Učiňme člověka jako náš obraz, podle naší podoby“. (Gn 1,26). Vede-li nás naopak toto Slovo ke zpytování osobního a společenského svědomí, zpochybní-li naše vzorce myšlení a konání, naše měřítka, priority a volby, potom se věci mohou změnit. Síla tohoto Slova klade meze komukoliv, kdo by se chtěl chopit nadvlády a provinit se proti právům a důstojnosti druhého člověka. Toto Slovo zároveň dává naději a útěchu tomu, kdo není s to se bránit, kdo nenakládá intelektuálními ani praktickými prostředky, aby mohl stvrdit hodnotu svého utrpení, svých práv a života.“
Pro katolíka je v reakci na tuto „skartační“ mentalitu dobrým vodítkem sociální nauka církve se svým celistvým pohledem na člověka, upomenul Svatý otec.
„Za tímto účelem je nezbytná osvěta a formace věřících laiků, zejména těch angažovaných v politice, aby dokázali uvažovat v souladu s evangeliem a sociálním učením církve a také v souladu s nimi jednat. Je nezbytné spolupracovat s těmi, kteří v upřímnosti a intelektuální poctivosti s námi sdílejí obdobný pohled na člověka a společnost a jeho etické důsledky, ne-li přímo víru. Není málo nekřesťanů a nevěřících přesvědčených, že lidská bytost vždy musí být cílem, a nikoliv prostředkem.“
Zdůraznil Svatý otec na svém dnešním setkání se zástupci Institutu Dignitatis Humanae.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
