Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   28. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Homilie

  

11.10.2013 

Vděčnost pro radost

Homilie k 28. neděli v mezidobí, cyklus C.

Richard Čemus

Ruský film Ostrov vrcholí dramatickou scénou: pokorný mnich Anatolij se potká s hrdým admirálem sovětského námořnictva Tichonem. Je to setkání vraha se svou obětí a zároveň ruské víry se sovětským atheismem. Admirál, zvyklý komandovat křižníky, vrávorá v kluzkých botách na namrzlé půdě ostrovního kláštera. Že se vydal sem, do kláštera na osamoceném ostrově, stovky kilometrů od Moskvy, je pro něj pokořením. Neučinil by tak, kdyby jej k tomu nedohnala starost o nemocnou dceru, které lékaři nedokázali pomoct. Poslední nadějí, chabou, vágní, ale jedinou byl starec Anatolij, mnich v klášteře na ostrově v Severním moři, který prý zázračně léčí. Tichonův stydlivý krok víry vyvolá zázrak a on si zpátky domů veze dceru zdravou, ač vlastně neví, co se s oběma stalo.

Tento příběh z roku 1942 se tolik neliší od biblického příběhu z 9. stol. př. Kr., který nám líčí druhá kniha Královská. Mocní Asyřané jsou rostoucím nebezpečím pro sousední Izrael. Že za těchto okolností asyrský generál Náman se vydá do Izraele, v naději vyléčit se tam z malomocenství, se zdá politickou provokací. Prorok Elizeus mu dá důvěru, žádá ale z jeho strany poslušnost svým pokynům: A tak „Náman sestoupil k Jordánu a ponořil se do něho sedmkrát podle nařízení Božího muže Elizea a jeho tělo se obnovilo jako tělo malého dítěte a byl čistý. Náman se vrátil k Božímu muži s celým svým doprovodem, stanul před ním a řekl: „Hle, už vím, že není Boha po celé zemi, jen v Izraeli“ (2 Král 5,14-17).

Podobně jako Tichon, ani Náman už asi nevěděl kudy kam: všechny „rozumné“, „reálné“ „vědecké“ možnosti jistě využili, ale marně. Jsou situace, kdy všechny životní jistoty, na kterých člověk staví se zbortí. Vstupem na skalnatý břeh ostrova sovětský admirál nechal doslova za sebou celý svůj dosavadní světonázor. Otvírá se zkušenosti, která v jeho životě doposud neměla místo. A právě odtud očekává záchranu, která skutečně přijde! A to nejen pro jeho dceru, ale i pro něho samotného, ba dokonce i pro mnicha Anatolie. Ten se totiž dá Tichonovi poznat jako vrah, aby se dověděl, že vrahem ve skutečnosti není. Ten ruský kamarád, po kterém za války ze strachu před Němci střelil, přežil a sedí teď proti němu. Anatolij ze začátku nabízel Tichonovi zpověď. Teď on sám vyznává své oběti svůj hřích! A přijme odpuštění. I to je zázrak, jenž nelze než vyzpívat: „Zpívejte Hospodinu píseň novou, – neboť učinil podivuhodné věci“ (Žl 98).

Uzdravení deseti malomocných v evangeliu, je též podivuhodným znamením – zázrak. Zjevuje ovšem, že uzdravení není dokonalé, dokud člověk se uzdraví na těle, ale zdráhá se vystavit léčivému doteku Ježíšovu i svou duši. Jen jeden to pochopil. Evangelium to líčí takto: „Když jeden z nich zpozoroval, že je uzdraven, vrátil se, mocným hlasem velebil Boha, padl Ježíšovi k nohám tváří až k zemi a děkoval mu. Byl to Samaritán. Ježíš na to řekl: „Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět? Nikdo z nich se nenašel, aby se vrátil a vzdal Bohu chválu, než tento cizinec?“ A jemu řekl: „Vstaň a jdi! Tvá víra tě zachránila“ (Lk 17,11-19).

Je to zvláštní, ale často jsou to právě ti vzdálení, kteří – hnáni nouzí – intuitivně proniknou až k samému prameni života věčného, tedy do tajemství spásy. Ti blízcí, „kmenoví členové“ a „znalci tradice“ naproti tomu bloudí po periferii. Nehledají, protože myslí, že již našli a nemají to zapotřebí. Vlastně nevěří, protože „vědí“. Zapomínají při tom, že víra není jistota vlastní spásy, ale úplné spolehnutí se na Boha. On nám není dlužen vůbec nic, my jemu naopak všechno. Z povědomí, že vše je čirý dar se pak rodí vděčnost, skromnost a pokora.

Musíme si jednoho dne všimnout, že „na cestě do Jeruzaléma prochází Ježíš mezi Samařskem a Galilejí“ a nekáže jen na „našich náměstích“ abychom se tím pak mohli ohánět a nárokovat si spásu (srov. Lk 13,26). Samaritán, v očích vyvoleného národa „cizinec“ a „heretik“, nikoliv jeden ze „starousedlíků v pravé víře“ přijde Ježíši poděkovat a ukázat mu vděčnost. Ti ostatní zřejmě běželi dohnat, co v životě zameškali a neměli čas na návrat. Onen „cizinec“ také přijal dar, ale úžas nad ním v něm vzbudil touhu poznat i dárce a navázat s ním vztah. Vrátil se a tu poznal, že byl nejen uzdraven na těle i na duši, ale Bohem dokonce přijat za vlastního. Po setkání s Kristem už nikdo není cizinec, ale syn, a patří do rodiny.>p< Na ty, kteří si to hned z kraje neuvědomili, by se Boží syn měl vlastně hněvat. On je však neodepíše, ale vydá se za nimi. To jej však bude stát život. Na kříž dostanou Ježíše nikoliv ti cizí, ale ti vlastní (srov. Jan 1,11). Ti připraví o život Dárce života. Život se však nepředá, než umíráním: dáváním se, mařením sama sebe (kenoze) a to je spojeno s velkou bolestí. Jiná, než tato Kristova cesta, není. Apoštol Pavel to ví, jako nikdo jiný. Timotejovi, kterému došel počáteční elán, přesto nic nezatajuje a spíš ještě přitvrdí: „To je moje evangelium. Právě kvůli němu trpím, dokonce jako zločinec v poutech. Ale Boží slovo spoutáno není. Proto kvůli vyvoleným snáším všecko, aby také oni došli spásy a věčné slávy skrze Ježíše Krista.“ Nehlásá tedy žádnou beznaději. Všechny jistoty mohou padnout, o to víc však vynikne to jediné je jisté: „Tohle je jisté: Když jsme s ním umřeli, budeme s ním také žít. Když vytrváme, budeme s ním i kralovat. Když ho zapřeme, zapře také on nás. Ale i když my jsme nevěrní, on zůstává věrný, protože nemůže zapřít sám sebe.“

Ano, Bůh zůstává věrný svým zaslíbením. Proto se nemusíme bát: dá nám prostor i čas, neboť ví, že se budeme mýlit, bloudit, navracet se, chybovat a růst. Pak víra bude o vděčnosti a pokora zas o radosti – že smíme s Kristem kralovat.

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti