Rádio Vaticana

Sardinie. Také druhá italská pastorační cesta Petrova nástupce mimo Řím vedla na ostrov. Je podstatně rozlehlejší než Lampedusa, kterou papež navštívil 8. července. Sardinii obývá více než půl druhého milionu lidí a z ekonomického hlediska představuje nejvíce zaostalou část Itálie. Velká nezaměstnanost a sociální problémy tohoto ostrova byly proto důvodem, proč papež svoje první setkání s jeho obyvateli věnoval světu práce. V hlavním městě Cagliari na náměstí piazza Yenne přivítalo v 8:45 římského biskupa na 20 tisíc lidí. Papež František odložil svoji napsanou promluvu a opět, velmi působivě, představil zásadní a známý postoj církve k ekonomicko-sociální problematice. „Nedostatek práce, řekl mimo jiné, vede k pocitu ztráty vlastní důstojnosti.“

„Kde není práce, tam chybí důstojnost“ A není to jenom problém Sardinie, kde je velmi citelný. Není to jen problém Itálie nebo některých zemí Evropy. Je to důsledek světové volby, ekonomického systému, který vede k této tragédii. Je ekonomický systém, jehož středem je modla, která nese jméno »peníze«..“

Bůh však chtěl, aby středem světa nebyla modla, nýbrž člověk, muž a žena, kteří budou svojí prací spravovat a budovat svět, pokračoval papež:

„Nyní je však v tomto systému bez etiky středem modla a svět se stal modloslužbou tohoto bůžka-peněz. Poroučejí peníze! Poroučí všechno to, co slouží tomuto idolu. A k čemu dochází? Na obranu této modly se všichni shlukují do středu a ti, co jsou na okraji padají. Odpadávají staří, protože pro ně není místo. Někdy se mluví dokonce o praktikování »skryté euthanasie«… Odpadávají však také mladí, kteří nenacházejí práci a důstojnost… Na obranu tohoto idolatrického ekonomického systému se zavádí „skartační kultura“. Jsou odsouváni staří i mladí. A my musíme této skartační kultuře říci svoje Ne. Musíme říci: »Chceme spravedlivý systém, který všem umožní jít vpřed.« Musíme říci: »Nechceme tento globalizovaný ekonomický systém, který nám tolik škodí«. Středem musí být muž a žena, jak to chce Bůh, a nikoli peníze.“

Uvědomuji si, řekl dále papež František, že je nyní snadné říci: neztrácejte naději. Ale já říkám všem, těm, kteří práci mají i těm, kdo ji nemají: Nenechte si ukrást naději!

„Naděje je jako uhlík doutnající pod popelem. Pomáhejme si solidaritou, foukáním do popela, aby se oheň opět rozhořel. Naděje nás ponese vpřed. Naděje není optimismus, ale něco jiného. A nepatří jen jednomu, ale všem. Naději musíme podporovat mezi sebou, u všech, vy všichni a my všichni, kdo jsme daleko. Naděje není vaše a naše věc. Je věcí všech. Proto vám říkám: Nenechte si krást naději! Buďme chytří, protože Pán nás upozorňuje, že modly jsou chytřejší. Pán nás vyzývá, abychom byli opatrní jako hadi a bezelstní jako holubice. Mějme tuto chytrost a nazývejme věci pravým jménem. V této chvíli je modla středem našeho ekonomickém systému, našeho globalizovaného životního stylu. A to nelze! Bojujme všichni společně, aby středem alespoň našeho života byl muž a žena, rodina, my všichni, aby naděje postupovala. Nedejte si krást naději.“

Řekl mimo jiné papež František na prvním svém setkání s obyvateli Sardinie.

Vrcholem pastorační návštěvy Petrova nástupce byla samozřejmě dopolední eucharistie, která se konala hned po setkání se světem práce na prostranství před mariánskou svatyní Matky Boží Bonaria. Mše svaté se účastnilo 100 tisíc lidí. V homilii, kterou začal Svatý otec pozdravem v sardinském nářečí, papež na závěr řekl:

„Na často obtížné cestě však nejsme sami, je nás mnoho, jsme lidem, a pohled Matky Boží nám pomáhá hledět na sebe bratrsky. Hleďme více bratrsky! Maria nás učí mít pohled, který je přívětivý, provází a chrání. Učme se na sebe vzájemně hledět před Mariiným mateřským zrakem! Některé lidi instinktivně považujeme za míň, ale jsou potřebnější: opuštění, nemocní, nemající z čeho žít, neznající Ježíše, mladí, kteří jsou v těžkostech, mladí, kteří nenacházejí práci. Nemějme strach vyjít a podívat se na své bratry a sestry pohledem Matky Boží. Ona nás vybízí, abychom byli opravdovými sourozenci. A nedovolme, aby se něco nebo někdo postavil mezi nás a pohled Matky Boží. Matko, pohlédni na nás! Nikdo ať nám jej nezacloní! Kéž jej naše dětské srdce dokáže bránit před tolika silnými slovy, která nabízejí iluze; před těmi, kdo mají chtivý pohled snadného života a nesplnitelných slibů. Kéž nás neokrádají o Mariin pohled, který je plný něhy, dává nám sílu a činí nás solidárními. Všichni řekněme: Matko, pohlédni na nás! Matko shlédni na nás!“

PLNÉ ZNĚNÍ homilie Svatého otce je ZDE

Po mši svaté, krátce před polednem, pak Svatý otec vyzval k modlitbě Anděl Páně krátkým pozdravem a poděkováním všem, kdo se přičinili o realizaci dnešní pastorační návštěvy na Sardinii. Odpoledne měl Svatý otec ještě na programu setkání s klienty charity a vězněnými osobami, obsáhlou promluvu ke světu kultury na univerzitě v Cagliari a podvečerní setkání se sardinskou mládeží.

Další články z podrubriky Cesty v Itálii

(mig)