Dobrý den, drazí bratři a sestry,
Chtěl bych se krátce pozastavit u
Skutků apoštolů, z nichž se čte tuto 3. neděli velikonoční. Text referuje o prvním kázání apoštolů v Jeruzalémě, kdy se po celém městě rozšířila zpráva, že Ježíš opravdu vstal z mrtvých podle Písma a že je Mesiášem předpověděným proroky. Velekněží a starší města se ihned snažili potlačit rodící se společenství věřících v Krista, uvěznili apoštoly a nařídili jim, aby neučili v Ježíšovu jménu. Avšak Petr a ostatních jedenáct apoštolů odpověděli: „Více je třeba poslouchat Boha než lidi. Bůh našich otců vzkřísil Ježíše… a Bůh ho povýšil po své pravici jako vůdce a spasitele… a my jsme svědky těchto událostí“ (
Sk 5,29-32). Potom dali apoštoly zbičovat a znovu jim nařídili, aby už nemluvili v Ježíšově jménu. A oni odcházeli, stojí v Písmu, „s radostí, že směli pro to jméno trpět příkoří“ (v.41).
Kladu si otázku: kde našli první učedníci sílu k tomuto svému svědectví? A nejenom to: odkud se jim dostávalo radosti a odvahy ze zvěstování navzdory překážkám a násilí? Nezapomeňme, že apoštolové byli prostí lidé, nebyli znalci zákona, ani nepatřili ke kněžské třídě. Jak tedy mohli i přes svá omezení a nepřízeň autorit svým učením naplnit Jeruzalém (srov. Sk 5,28)? Je zřejmé, že jedině přítomnost Vzkříšeného Pána mezi nimi a působení Ducha svatého mohou tuto skutečnost vysvětlit. Pán, který byl s nimi a Duch, který inspiroval jejich kázání, vysvětluje tuto mimořádnou skutečnost. Jejich víra se zakládala na tak silné a osobní zkušenosti s Kristem zabitým a zmrtvýchvstalým, že neměli strach z ničeho a nikoho, a v pronásledováních dokonce spatřovali poctu, která jim dovolovala jít ve šlépějích Ježíše a připodobnit se Mu svědectvím života.
Tato epizoda z prvotního křesťanského společenství nám říká něco velmi důležitého, co platí pro církev všech dob, také pro nás: když člověk opravdu pozná Ježíše Krista a uvěří v Něho, zakouší v životě Jeho přítomnost a moc Jeho Vzkříšení, a nemůže tuto zkušenost nepředávat. A pokud tento člověk narazí na neporozumění a protivenství, chová se jako Ježíš při svém Umučení: odpovídá láskou a silou pravdy.
Modleme se společně Regina caeli a prosme o pomoc Nejsvětější Pannu, aby církev na celém světě směle a odvážně hlásala Zmrtvýchvstání Páně a platně Jej dosvědčovala projevy bratrské lásky. Bratrská láska je nejbližší svědectví, kterým můžeme potvrdit, že je s námi živý Ježíš, že Ježíš byl vzkříšen. Modleme se zvláště za křesťany, kteří trpí pronásledováním. V této době je mnoho křesťanů, kteří trpí pronásledováním v mnoha, mnoha a mnoha zemích: modleme se za ně ze srdce a s láskou. Kéž pocítí živou a útěšnou přítomnost Vzkříšeného Pána.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
