Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   29. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Homilie 

27.5.2012 

Poznání neroste uzavíráním se do vlastního já

Homilie Benedikta XVI. na Letnice, baz. sv. Petra

Česká sekce RV

Drazí bratři a sestry,

Jsem rád, že mohu dnes spolu s vámi a také s chórem a orchestrem Akademie sv. Cecílie slavit tuto mši svatou ze slavnosti Letnic: tajemství křtu církve, událost, která dala církvi počáteční formu a podnět k jejímu poslání. Tato „forma“ a tento „podnět“ jsou stále platné, stále aktuální a obnovují se zejména prostřednictvím liturgie. Dnes dopoledne bych se chtěl pozastavit u jednoho podstatného aspektu tajemství Letnic, který si až do dneška uchovává svůj plný význam. Letnice jsou slavností jednoty, porozumění a lidského sdílení. Všichni můžeme konstatovat, že v našem světě, ačkoli jsme si rozvojem komunikačních prostředků stále blíže a zeměpisné vzdálenosti jakoby zanikaly, je porozumění a sdílení mezi lidmi často mělké a svízelné. Přetrvává nevyváženost, která nezřídka vede ke konfliktům. Dialog mezi generacemi se komplikuje a někdy převáží protiklad. Denně jsme svědky událostí, z nichž vyplývá, že se lidé stávají stále agresivnějšími a konfliktnějšími. Porozumění se jeví příliš zavazujícím a raději se zůstává vězet ve vlastním já, ve vlastních zájmech. Můžeme v této situaci opravdu nalézt a žít onu jednotu, které máme zapotřebí?

Vyprávění o Letnicích ze Skutků apoštolů, jak jsme slyšeli v dnešním prvním čtení (srov. Sk 2,1-11), se odehrává na pozadí jednoho z posledních velkých výjevů, vylíčených na začátku Starého zákona: pradávné stavby Babylonské věže (srov. Gen 11,1-9). Co je však Babylon? Je to popis království, kde se lidem podařilo akumulovat takovou moc, která je přivedla na myšlenku, že už se nemusí vztahovat ke vzdálenému Bohu a jsou natolik mocní, že si mohou sami zbudovat přístup do nebes, otevřít jejich brány a zaujmout místo Boží. Právě v této situaci však dochází k něčemu podivnému a výjimečnému. Lidé, kteří společně pracovali na budování věže, si znenadání uvědomili, že stojí jeden proti druhému. Pokoušeli se být Bohem a hrozí jim, že nebudou už ani lidmi, protože přišli o základní prvek bytí lidských osob: schopnost dohodnout se, porozumět si a jednat společně.

Tento biblický příběh obsahuje neměnnou pravdu, kterou můžeme spatřovat v dějinách, ale také v našem světě. Spolu s pokrokem vědy a techniky jsme dokázali ovládnout přírodní síly, manipulovat živly a vyrábět živé bytosti a to takřka včetně samotné lidské bytosti. V takové situaci se modlitba k Bohu jeví jako něco překonaného, zbytečného, protože můžeme už sami konstruovat a realizovat to, co chceme. Uniká nám však, že znovu prožíváme tutéž Babylónskou zkušenost. Je pravda, že jsme zvětšili možnosti komunikace, získávání informací a předávání zpráv, ale můžeme říci, že schopnost vzájemně si rozumět vzrostla anebo spíš paradoxně poklesla? Nevtírá se snad mezi lidi nedůvěra, podezření a vzájemné obavy až do té míry, že se nakonec stávají sami sobě nebezpečnými? Vraťme se tedy k úvodní otázce: může opravdu existovat jednota a svornost? A jak?

Odpověď nacházíme v Písmu svatém: jednota může existovat jedině jako dar Božího Ducha, který nám udělí nové srdce a novou řeč, novou schopnost komunikovat. A to se stalo o Letnicích. Onoho rána, padesát dní po Velikonocích, se přihnal na Jeruzalém silný vítr a oheň Ducha svatého sestoupil na shromážděné učedníky, usadil se nad každým a zapálil v nich božský plamen, oheň lásky schopné přetvářet. Zmizel strach, srdce pocítilo novou sílu, jazyky se rozvázaly a začaly neohroženě mluvit, aby všichni mohli chápat zvěst zabitého a zmrtvýchvstalého Ježíše Krista. Kde bylo rozdělení a odcizení, zrodila se o Letnicích jednota a porozumění.

Poslyšme však dnešní evangelium, ve kterém Ježíš praví: „Ale až přijde on, Duch pravdy, uvede vás do celé pravdy“ (Jan 16,13). Tady nám promluvou o Duchu svatém Ježíš vysvětluje, co je církev a jak má žít, aby byla sama sebou, aby byla místem jednoty a společenství v Pravdě. Říká nám, že jednat jako křesťané, neznamená uzavřít se do vlastního „já“, ale orientovat se na celek; znamená přijmout celou církev do sebe nebo lépe řečeno nechat se vnitřně přijmout od ní. Když tedy mluvím, myslím a jednám jako křesťan, nečiním to uzavřením se do svého já, ale vždycky v rámci celku a cele. Takto může Duch svatý, Duch jednoty a pravdy, nadále v našich srdcích a v myslích lidí znít a nabádat ke vzájemnému setkávání a chápání. Duch právě tím, že jedná takto, uvádí nás do celé pravdy, kterou je Ježíš, a přivádí nás k jejímu prohloubení a porozumění. Poznání neroste uzavíráním se do vlastního já, nýbrž jedině schopností naslouchat a účastnit se onoho „my“ celé církve v postoji hluboké vnitřní pokory. Tak se také stává zřejmým, proč je Babylon Babylonem a Letnice jsou Letnicemi. Kde se lidé chtějí stát Bohem, mohou se jen postavit proti sobě navzájem. Avšak tam, kde stanou v Pánově pravdě, otevírají se na působení Jeho Ducha, který je nese a sjednocuje.

Protiklad mezi Babylonem a Letnicemi se odráží také ve druhém čtení, kde apoštol praví: „Žijte duchovně, a nepropadnete žádostem těla“ (Gal 5,16). Svatý Pavel nám vysvětluje, že náš osobní život je poznamenán vnitřním konfliktem, rozdělením mezi impulsy tělesné a ty, které pocházejí z Ducha; nemůžeme následovat všechny, protože nemůžeme být současně sobečtí a štědří, chtít ovládat druhé a zakoušet radost z nezištné služby. Vždycky musíme volit mezi impulsy, které chceme sledovat, což můžeme autenticky pouze za pomoci Kristova Ducha. Svatý Pavel vyjmenovává tělesné skutky, což jsou hříchy sobectví a násilí, jako zášť, nesvornost, žárlivost, stranictví – to jsou myšlenky a skutky, které neumožňují žít opravdu lidsky a křesťansky, v lásce. Tento směr vede ke ztrátě vlastního života. Duch svatý nás však vede k výšinám Boha, abychom mohli žít už na této zemi zárodek božského života, který je v nás. Svatý Pavel totiž říká: „Ovocem Ducha je láska, radost, pokoj“ (Gal 5,22). Všimněme si, že apoštol při líčení tělesných skutků, které vyvolávají rozklad, užívá plurálu, zatímco při popisu působení Ducha používá jednotného čísla a mluví o „ovoci“, právě tak jako se proti Babylonskému rozkladu staví jednota Letnic.

Drazí přátelé, máme žít podle Ducha jednoty a pravdy, a proto se musíme modlit, aby nás Duch osvěcoval a vedl k přemáhání šalebného sledování vlastních pravd a k přijímání Kristovy pravdy předávané v církvi. Lukášovské líčení Letnic nám podává, že Ježíš před vystoupením na nebesa žádal od apoštolů, aby zůstali pohromadě a připravovali se na přijetí daru Ducha svatého. Shromáždili se tedy na modlitbě spolu s Marií ve Večeřadle v očekávání slíbené události (srov. Sk 1,14). Církev usebraná spolu s Marií, stejně jako při svém zrodu, i dnes prosí: „Veni Sancte Spiritus! – Přijď Duchu svatý, naplň srdce svých věřících a zapal v nich oheň své lásky!“.
Amen

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
31.5.20 Duch svatý je dar, který se dává
9.6.19 Duch svatý nás resuscituje zevnitř
20.5.18 Duch svatý vnáší do církve „nádech dětství“
4.6.17 Duch, první dar Zmrtvýchvstalého, je na odpuštění hříchů
15.5.16 Díky Duchu svatému nejsme sirotci



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti