Drazí bratři a sestry,
V této čtvrté a poslední adventní neděli nám letošní liturgie podává vyprávění o andělském zvěstování Panně Marii. Rozjímání překrásné ikony svaté Panny ve chvíli, kdy přijímá božské poselství a vyslovuje svou odpověď, osvěcuje naše nitro světlem pravdy, která z onoho tajemství stále znovu vyzařuje. Chtěl bych se krátce pozastavit zejména u významu Mariina panenství, tj. u faktu, že počala Ježíše a zůstala při tom pannou.
V pozadí Nazaretské události stojí Izaiášovo proroctví: „Hle, panna počne a porodí syna a dá mu jméno Emanuel“ (Iz 7,14). Tento starobylý příslib se bohatě naplnil Vtělením Božího Syna. Nejenom Panna Maria totiž počala, ale stalo se tak působením Ducha svatého tedy Boha samého. Lidská bytost, která začíná žít v jejím lůně, přijímá od Marie tělo, ale své bytí čerpá plně z Boha. Je plně člověkem, učiněným ze země - řečeno biblickou symbolikou - ale přichází shůry, z nebe. Fakt, že Maria počala a zůstala pannou, je tedy podstatný pro poznání Ježíše a pro naši víru, protože dosvědčuje iniciativu, která patří Bohu a především zjevuje kdo byl počat. Evangelium říká: „Proto také bude dítě nazváno svaté, Syn Boží“ (Lk 1,35). Mariino panenství a Ježíšovo božství za sebe vzájemně ručí.
Proto má velký význam jediná otázka, kterou se Maria s „úlekem“ obrátila k andělovi: „Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám“ (Lk 1,34). Ve své jednoduchosti je Maria neskonale moudrá: nepochybuje o moci Boží, ale chce lépe pochopit jeho vůli, aby se jí plně přizpůsobila. Maria je nekonečně zastíněna Tajemstvím, ale přece dokonale zaujímá místo, které jí bylo přiděleno v jeho středu. Její srdce a její mysl jsou zcela pokorné a právě pro tuto její jedinečnou pokoru Bůh čeká na souhlas této dívky, aby uskutečnil svůj plán. Respektuje její důstojnost a její svobodu. Mariino přitakání v sobě zahrnuje mateřství a panenství. Touží, aby v Ní všechno oslavovalo Boha a aby Syn, kterého porodí, byl cele darem milosti.
Drazí přátelé, Mariino panenství je jediné a neopakovatelné; ale jeho duchovní význam se týká každého křesťana. V podstatě se pojí s vírou: Kdo totiž hluboce důvěřuje v lásku Boží, přijímá do sebe Ježíše, Jeho božský život, působením Ducha svatého. A toto je tajemství Vánoc! Přeji vám všem, abyste jej prožili s niternou radostí.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
