RadioVaticana.va

   18. 8. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denní­ch pořadů       

Hlavní­ stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.3148
Poslechem z webových stránek.2071
Četbou textů na webových stránkách.3762
Poslechem i četbou.2136


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání­

Odkazy


Zasílání­ novinek

Nejčtenější­

Ruth Pfau bude mít v Pákistánu státní pohřeb

Bude Světové setkání mládeže v roce 2022 v Praze?

Kardinál Sarah: Křesťanské rodiny předvojem vzpoury proti nové diktatuře egoismu




Eeská provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Eeská republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory senioru

Návštěva papeže v České republice





 
Seriály

 Konzervativní hodnoty v politice 

5.2.2004 

2. Působení a chování katolíků v politickém životě

Pavel Jajtner

Úvodní poznámka:

Koncem roku 2002 schválil Svatý otec Jan Pavel II. Instrukci k některým otázkám ohledně působení a chování katolíků v politickém životě. Tento důležitý dokument Církve chce být především inspirací pro sociální a politickou angažovanost katolíků v demokratických společnostech. Aktivní účast na politickém životě s cílem prospívat veřejnému blahu je závažnou povinností každého dospělého katolíka. Tuto povinnost je možno splnit zejména převzetím přímé politické odpovědnosti nebo alespoň odpovědnou účastí a uvážlivým výběrem politických zástupců na všech úrovních při volbách.

Protože Instrukce je stále aktuální, je účelné o ní často a stále znovu katolickou veřejnost informovat. To platí zejména v letošním, z politického hlediska pro naši zemi tak důležitém volebním roce. Mým cílem bylo stručně shrnout její základní myšlenky bez újmy na hodnotě obsahu a vzbudit zájem věřících občanů a voličů a všech lidí dobré vůle o politický život. Pokládám za nezbytné připomenout všem lidem dobré vůle jejich odpovědnost za vytváření křesťanských politických postojů. Zvláště katolíci mají povinnost usilovat o přijetí takových zákonných rozhodnutí, která ve smyslu křesťanského učení nejlépe poslouží obecnému blahu, to jest zejména k podpoře a ochraně: míru a veřejného pořádku, svobody a rovnosti všech lidí, pravdy, spravedlnosti, solidarity a úcty k lidskému životu (od přirozeného početí až po jeho přirozený konec).

První zásada: Člověk se nesmí odloučit od Božího zákona a politika se nesmí odloučit od morálky.

V dnešní společnosti se objevuje úpadek a rozklad rozumu a přirozeného mravního zákona a sílící snaha lidí o naprostou autonomii svého vlastního morálního rozhodování. Zákonodárci se domnívají, že musí tuto svobodu respektovat a usnášejí se na zákonech, nepřihlížejících k přirozené mravnosti. Pojem tolerance je nesprávně chápán tak, že se na značné části občanů požaduje, aby se vzdali účasti na sociálním a politickém životě vlastních zemí. Zejména katolíci by měli trvat na tom, aby se politika uskutečňovala v duchu takového pojetí člověka a obecného blaha, které považují za lidsky pravdivé. Zejména katolíci by měli usilovat o uskutečňování obecně prospěšné politiky legitimními prostředky, které demokratický právní řád dává k dispozici všem členům politické společnosti bez rozdílu.

Současně by měli trvat na tom, že existuje mravní norma, která vychází z přirozenosti samého lidského bytí a jíž musí být podřízeno každé pojetí člověka, obecného blaha a státu. Každé politické řešení musí brát zřetel na principy, které mají absolutní hodnotu samy o sobě. Jen tak je možné, aby politika sloužila zásadním cílům, kterými jsou důstojnost lidské osoby a skutečný lidský pokrok.

Druhá zásada: Demokratický život potřebuje pravdivé a solidní základy a pevné a neměnné etické principy, o nichž nelze smlouvat.

Není úkolem Církve předkládat konkrétní řešení ? či dokonce jediná možná řešení ? politických otázek, které Bůh přenechal svobodnému a odpovědnému úsudku každého člověka. Je ovšem právem a povinností Církve vynášet morální soudy všude tam, kde to vyžaduje víra a mravní zákon. Od katolíků se žádá, aby jasně rozlišovali politický pluralismus jako různost cest k dosažení týchž legitimních politických cílů, od pluralismu morálního, který zcestně pokládá všechna pojetí života a morálky za rovnocenná. Demokracie je možná jen tehdy, pokud je jejím základem ústřední význam a důstojnost lidské osoby. Ochrana osobních práv jednotlivce je nezbytnou podmínkou účasti na společenském životě, správě obce a vedení státu.

Třetí zásada: Všichni, kdo působí přímo v zákonodárných shromážděních mají jasnou povinnost postavit se každému zákonu, který je útokem na lidský život.

Výsledky dosavadního vědeckého výzkumu umožňují dosažení cílů, které otřásají svědomím člověka a vyžadují řešení na základě pevných etických norem. Katolíci mají právo a povinnost zasáhnout vždy, kdy je třeba připomenout nejhlubší smysl života a odpovědnost, kterou za něj všichni nesou. Nesmějí se domnívat, že křesťanskou povinnost hlásat a uskutečňovat pravdu o člověku a o světě, ke které je zavazuje Kristovo Evangelium, mohou přenechat jiným. Jestliže je politická činnost katolíků konfrontována s morálními principy, které nepřipouštějí žádné odchylky, výjimky nebo kompromisy, nesmějí svým hlasem podporovat uplanění politického programu, ve kterém jsou základní články víry a morálky vyvraceny. Konkrétně se jedná o občanské zákony týkající se potratu a eutanazie, a povinnosti ctít a bránit práva embrya(= lidského zárodku). Pokud nelze přijetí takových zákonů zabránit, jsou katolíci povinni jejich neblahé účinky alespoň zmírnit.

Čtvrtá zásada: Ochrana rodiny a nezletilých.

Katolíci se nesmí odchýlit od zásady, že rodina se zakládá na monogamním manželství mezi osobami odlišného pohlaví. Její jednotu a stabilitu je třeba všestranně chránit a tuto ochranu zaručit zákony. Rovněž tak je třeba zaručit sociální a mravní ochranu a vzdělání nezletilých, a naopak vymýtit všechny moderní formy zotročování (například drogovou závislostí či nejrůznějšími formami prostituce).

Pátá zásada: Náboženská svoboda, spravedlivý a solidárního hospodářský řád.

Katolíci mají povinnost trvat na tom, aby politický život zákonem zaručoval právo na náboženskou svobodu a vedl k vytvoření takového hospodářského řádu, který slouží lidské osobě a obecnému blahu a dbá sociální spravedlnosti a solidarity.

Šestá zásada: Úloha státu a blahodárnost míru.

Úloha státu při uskutečňování veřejného a obecného blaha z katolického hlediska má být pouze podpůrná (subsidiární), tedy taková, kdy stát přebírá odpovědnost pouze tam, kde ji z nejrůznějších důvodů nemůže převzít jednotlivec, rodina, obec nebo region.

Mír, z pohledu katolické morální nauky, je plodem spravedlnosti a důsledkem lásky. Vyžaduje, aby bylo absolutně odmítnuto násilí a terorismu. Potřebuje pohotovost a bdělost a nevylučuje spravedlivé použití síly jako krajního prostředku k jeho udržení nebo nastolení.

Sedmá zásada: Autonomie občanské a politické sféry vůči náboženské a církevní (= laicita).

Církev nechce vykonávat politickou moc. Její učitelský úřad však je povinen usilovat o poučení a inspiraci svědomí věřících, a to především těch, kteří se zapojují do politického života. Jejich jednání musí vždy sloužit komplexnímu rozvíjení lidské osoby a obecnému blahu. Politická řešení mají vycházet z nezávislosti křesťanských laiků. Katolický laik ? politik především - je povinen vést autentický život v souladu s morálkou Desatera Božích přikázání a Evangelia. Nelze rozlišovat a jinak prožívat život duchovní a světský: Veškerá činnost, každá situace, každá konkrétní povinnost. Zejména se jedná o kompetenci a solidaritu v práci, lásku a oddanost v rodině a při výchově dětí, sociální a politickou službu a hlásání pravdy. To vše jsou příležitosti pro stálé osvědčování křesťanských ctností: víry, naděje a lásky jako pravdivého konceptu společnosti a základu pro mír a svornost mezi národy.

Osmá zásada: Čelit nebezpečí vytlačení křesťanství na okraj politického života.

Každý, kdo usiluje být dobrým katolíkem, má předpoklady být také dobrým a prospěšným občanem. Marginalizace katolického křesťanství je tudíž zcestná i z pohledu pouhého politického pragmatismu, ale zejména tím, že ohrožuje duchovní a kulturní základy samotné civilizace. Poněvadž se ukázalo, že není rozporu mezi vírou a vědou, není žádný důvod k tomu, aby katolíci měli komplexy méněcennosti vůči jiným názorům. Mnohé z nich současný vývoj vědy, techniky a výzkumu demaskoval jako slabé nebo naprosto zcestné.

Závěrem: Není svobody bez pravdy.

Církev učí, že bez pravdy není žádné skutečné svobody. Věřící jsou v pravdě a lásce vedeni k úsilí svědomitě a odpovědně vykonávat všechny své pozemské činnosti. Všichni katolíci a katoličtí politici zejména jsou povinni uskutečňovat jedinou harmonickou životní syntézu svého lidského, rodinného, výdělečného, vědeckého, technického i politického úsilí s křesťanskými hodnotami, jež vše uvádějí v soulad k Boží slávě.

Další články z podrubriky Konzervativní hodnoty v politice

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní­ stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
Konzervativní hodnoty v politice


Každý sudý čtvrtek v měsíci se v několika setkáních budeme společně zabývat významem konzervativních a křesťanských hodnot v politice a ve společnosti tak, jak je můžeme nalézt v dokumentech církve, v programech v minulosti úspěšných hodnotově konzervativních politických seskupení a ve studiu historických pramenů. Autorem tohoto cyklu vzdělávacích pořadů je velvyslanec ČR ve Vatikánu Pavel Jajtner.
Jiné seriály
Víra a rozum

Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma

Čeští teologové 50. let 20. století

Kardinál Beran vzpomíná - archivní záznam rozhovoru

Ze zápisníku diplomata

Společné dědictví aneb Židovské kořeny eucharistie

Postní zamyšlení

Cesta do Compostely

Postní zastavení

O Kompendiu sociálního učení církve

Víra je ze slyšení

Svatí římského kánonu

O poutích a putování - Česká zastavení ve Svaté zemi

Koncilní teolog vzpomíná...

 Nově na webu
Svatý otec: Maria je vzorem ctnosti a víry

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): Diskrétní podmanivost nevládních organizací

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Rehabilitace křesťanské psychologie

Rozhovory: Všechno závisí na víře

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv srpen 17
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   

Starší zprávy >

Náš tip

Adolescence není patologie

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konfliktů

Růst víry v kněžském životě