Rádio Vaticana

Vatikán. 30 let dnes uplynulo od zvolení Jana Pavla I. na Petrův stolec. Jeho pontifikát trval 33 dní. Nebyl však nevýznamný.
Civilní jméno Jana Pavla I. znělo Albino Luciani. Narodil se 17. října ve Forno de Canale v severní Itálii. Za zmínku také stojí, že jeho matka byla hluboce věřící, ale otec ? socialista ? se k církvi stavěl kriticky.
Albino Luciani se knězem chtěl stát už od útlého mládí. Vstoupil do semináře a v roce 1935 byl v Belluně vysvěcen na kněze. Působil nejdříve v pastoraci na vesnici, byl katechetou, pak vicerektorem kněžského semináře. V roce 1947 promoval na doktora teologie. Od roku 1954 zastával post generálnhom vikáře bellunské diecéze. O čtyři roky později se stal biskupem ve Vittorio Veneto. Biskupské svěcení obdržel z rukou Jana XXIII.
Biskup Luciany se účastnil II.vatikánského koncilu. V roce 1969 ho už papež Pavel VI. ustanovil benátským patriarchou. V březnu 1973 ho Pavel VI., který rok předtím navštívil Benátky, přijal do kardinálského sboru.
O pět let později, 26. srpna 1978, po smrti Pavla VI. a po jednom z nejkratších konkláve v historii, po pouhých třech skrutiniích, byl benátský patriarcha Albino Luciani zvolen na Petrův stolec. Stal se v pořadí 263 římským biskupem. Svůj smysl pro humor projevil i tehdy, když kardinálům s úsměvem říkal: ?Kéž vám Bůh odpustí, co jste právě udělali.?
Jako první v historii si po zvolení vybral dvě jména: Jan - na památku Jana XXIII., který ho vysvětil na biskupa a jehož byl nástupcem jako patriarcha v Benátkách - a Pavel - po Pavlu VI., který ho jmenoval kardinálem a jehož v Benátkách přivítal na apoštolské návštěvě. Na toto setkání také vzpomínal při první promluvě před modlitbou anděl Páně, den po svém zvolení, kdy vysvětloval výběr svého jména: ?Nejenže mě učinil kardinálem, ale také, před pár měsíci na náměstí svatého Marka, způsobil, že jsem se červenal před 20 tisíci lidmi. Sundal svou štolu a položil mi ji na ramena. Nikdy jsem se tak strašně nečervenal.?
Heslem biskupa Albina Lucianiho, i později Jana Pavla I. bylo ?Humilitas? ? pokora. Ta se projevila také tím, že odstranil užívání majestátního plurálu v papežských proslovech a dokumentech.
Jan Pavel I. zemřel náhle 28. září. 1978. Římská fáze jeho beatifikačního procesu byla zahájena 8.ledna 2007.

Ze 33 dnů trvajícího pontifikátu Jana Pavla I. máme 28 různých dokumentů: 5 promluv před anděl Páně, 2 homilie, 1 poselství, 3 apoštolské listy, 4 dopisy, 9 promluv a 4 katecheze z generální audience. V první hovořil o pokoře, v druhé o víře, ve třetí o naději, a v poslední, den před svou smrtí o lásce:

?Z jeskyní a prvních chatrčí jsme se přestěhovali do domů a mrakodrapů, od pěších cest na záda oslů a velbloudů, přes dostavníky, do vlaků a letadel. Lidé si přejí rozvoj stále rychlejší dopravy, která dosáhne stále vzdálenějších cílů. Ale milovat Boha, jak víme, je také cesta: Bůh chce, aby byla stále intenzivnější a dokonalejší (...) To znamená: milovat Boha ne trochu, ale hodně, nezastavovat se na místě, kam jsme došli, ale s jeho pomocí v lásce růst.?

Dnes odpoledne sloužil mši na památku Jana Pavla I. současný benátský patriarcha, kardinál Angelo Scuola:

?Jan Pavel I. byl skutečně velkým překvapením Ducha Svatého, protože svým učením a především osobností umožnil přechod od italského papeže k papeži, pocházejícímu z jakéhokoliv místa a kontinentu. Tak připravil půdu pro vyjímečné působení Jana Pavla II. i Benedikta XVI., který má s Janem Pavlem I. mnoho společného.?

K často vzpomínanému neustálému úsměvu na tváři Albina Lucianiho říká: ?Věřím, že byl výsledkem dvou ctností, které praktikoval už od dětství a o nichž často mluvil: pokory a poslušnosti, které podle něj kráčejí ruku v ruce.?

Před pěti lety na svého předchůdce vzpomínal i Jan Pavel II. Upozornil tehdy, že těch několik jeho projevů a spisů jsou stále překvapivě aktuální. A připomenul jeho slova: ?Kráčet s lidmi, kteří se milují, a považují se za bratry a syny jediného Boha Otce, může být úžasná věc. Kráčet s lidmi, kteří neuznávají Boha jako jediného Otce, se stává stálým nebezpečím.?

(MaS)